Kolibřík a rybíz - Část II, kapitola 10.

23. března 2013 v 23:09 | Durcenwe |  Kolibřík a rybíz
Spolupráce se Seiriel.


Anotace: Příjemnou četbu.



Už od příjezdu auta před dům bylo hlučno. Bouchalo se dveřmi, hlasitě se loučilo. Avšak čím blíže byl Aome domu svých rodičů, tím méně energie a bujarosti v něm bylo. Klíček do zámku strkal několik minut a za zády se mu smáli spoluhráči, když se mu podařilo dostat dovnitř, bylo pro něj obtížné se vejít do chodby, nehledě na kličkování kolem váz.
Otec nebyl doma. Matka se na něj shovívavě usmála - zdálo se, že chápala (narozdíl od potřeby mít v posteli toho divného blondýna). Nic k jídlu nechtěl, odpověděl jí zamumláním, když zdolával horu řečenou schody do patra, kde měl pokoj.
Jeho dveře už otevíral bez vší bujarosti a veselí.
Blonďatý mladík, který s ním v pokoji bydlel, k němu mlčky vzhlédl od další z knih, které v pokoji našel. Většinou to byly učebnice, on sám se ale do školy nevrátil, takže po večerech neměl moc co dělat a na to, aby zůstával ve stánku do noci, už byla moc velká zima. Usmál se na mladšího a odložil knihu.
Modrovlasý za sebou zavřel dveře a prohlédl si druhého. Našpulil rty, chvilku na to zívl. "Úplně mě opili..." postěžoval si a protřel oči.
Juumonji se tiše zasmál, "vidím..." prohodil. Vypadal dobře naladěn, ale možná jen nechtěl kazit dobrou náladu, kterou si druhý s sebou donesl z oslavy jeho návratu do týmu.
"A smrdím, ale nechce se mi umývat," pronesl pak a shodil z ramen bundu. "A vysvlíkat," postěžoval si ještě. "Vůbec..." Posadil se na židli a natáhl před sebe nohy.
"Budeš dnes spát na židli?" pozvedl světlovlasý tázavě jedno obočí.
Druhý zakroutil hlavou, ale v kontrastu s tím na chvíli zavřel oči. "Ale takhle nemůžu do postele," pravil potom moudře a naznačil chabý pokus zbavit se dalšího svršku, ovšem v polovině pohybu se zastavil a vzdal to. Skutečně se mu nechtělo. "Kdyby to jen bylo vysvlíct, ale ještě pak se umýt a oblíct..." povzdechl si.
Susumu vstal, aby mohl přejít ke svému milenci a něžně ho políbil na rameno. "A jak vůbec bylo na oslavě?" zeptal se, částečně i proto, aby ho držel vzhůru, potom se sklonil, aby mu pomohl z trička a mohl rozepnout kalhoty.
Modrovlasý mladík se zasmál situaci, do které se dostal, že byl svlékán jako malé dítě. "Opili mě," zopakoval, "a furt je neznám jmény... jen tydýta si pamatuju. Ten je tydýt!" Znovu se tomu začal smát.
Starší se tomu jen pousmál, "chudák..." prohodil a dřepl si před druhého, "zvedni se," poručil, aby mu mohl svléknout kalhoty a dostat ho potom do koupelny.
"Říkáš které části?" zavrněl Aome.
"Říkám tobě," vzhlédl k němu Juumonji, "protože i kdybych to říkal jiné, jak na tebe tak koukám, stejně bys u toho usnul..."
Mladší se zatvářil ublíženě, ale udělal, co po něm druhý chtěl.
Blonďák se tomu jen pousmál a stáhl mu kalhoty až ke kotníkům, "půjdu s tebou do sprchy..." pousmál se potom a vzal ho za ruku, aby ho tam dostal.
Modrovlasému se podařilo vystoupit z kalhot bez toho, aby se přitom přizabil. Následoval druhého a usmíval se. "Už se mi tolik nechce spát," poznamenal a zrychlil, aby mohl se na svého přítele zezadu přitisknout.
Susumu přivřel oči a zpomalil, dlaněmi se přesunul na jeho. "I tak by ses měl nejdřív osprchovat..." šeptl.
"Hmm," zavrněl druhý a líbl ho pod ouško. "Nechci ti smrdět pod nosem," odpověděl mu, přičemž dlaněmi sjel od jeho bříška níž, až pod kalhoty.
Druhý mladík jeho ruce zadržel a natočil se na něj, "proto bychom tam měli dojít," poznamenal.
Mladší ublíženě našpulil rty, ale přece jen se nechal usměrnit a vést. "Chci se mazlit," přiznal se, když už byli téměř ve sprše. "A kdybys řekl, že dnes budeš nakloněný mazlení, nikam bych nešel," zamumlal poté.
"Jsem rád, že sis to užil," světlovlasý se na něj otočil a natáhl se, aby ho mohl něžně políbit na krk pod linii klíční kosti. Zatahal ho za lem spodního prádla, aby mu naznačil, že si ho má svléknout, a mírně se odtáhl. "A říkal si přece, že už se ti nechce spát..." zavrněl.
"Ale jsem pod vlivem," zamručel modrovlasý, ovšem spodního prádla se zbavil. S ponožkami už to šlo méně snadno. Překvapilo ho, že jeho přítel už byl téměř svlečený, když se mu podařilo odhodit druhou ponožku vítězně za sebe. Poslušně si vlezl to sprchového koutu a natáhl ruku, aby za ním starší šel.
Jeho milenec si sundal spodní prádlo, které už měl jediné na sobě, a následoval Aomeho.
Ten si jej přitáhl k sobě a přejel mu dlaněmi po bocích. Popravdě nahého se jej už dlouho nedotýkal. Miloval jemnost jeho kůže a křivky těla. Zaklapl dveře a pustil vodu.
Starší ho jednou paží objal okolo krku a přitáhl se k němu, pousmál se a nosem se otřel o ten jeho, přičemž prsty druhé ruky vjel do jeho tmavě modrých vlasů.
Druhý sjel dlaněmi z boků na jeho hýždě a hravě je stiskl. Políbil jej na linii spodní čelisti a jen jemně kousl do brady. Poté začal klesat polibky po kůži jeho krku. Točil se s ním svět, jak to bylo opojné.
Světlovlasý uklonil hlavu na stranu, aby uvolnil místo jeho rtům, a slastně přivřel oči. Užíval si jeho horké polibky a naléhavé doteky, kterých se mu dostávalo mnohem méně, než by doopravdy chtěl. Tiskl se k němu a stále ho jednou rukou objímal, druhou se vydal zkoumat kůži mladšího.
Aome dlaněmi sjel na jeho stehna, ale pak se narovnal a jen bříšky prstů se dotýkal vnitřní hranice, kde konči hýždě. Jen občas je stiskl, když si ho k sobě přitahoval blíž. Rty mezitím koštoval příjemně vonící kůži jeho krku a ramen. "Víš, jak moc tě miluju?" zeptal se do jeho kůže. "Mazlil bych tě celé dny, až bys byl ten nejšťastnější kluk."
Juumonji se tomu usmál a něžně se tváří otřel o tu jeho, "já vím..." zašeptal a políbil ho pod ouško, prsty přejížděl po linii jeho páteře, "já tebe taky," dodal a znovu se vpil do jeho kůže.
"Nevíš, udělal bych víc než to," odporoval mu mladší, ovšem jen mile a nepřestával se mazlit s jeho tělem, "protože potřebuješ spoustu lásky... a já... jsem sice hajzl, ale... dám ti všechnu všecičku, co mám." Jednou dlaní se vrátil na jeho bok, aby ho po něm mohl hladit. "Jsi dokonalý," řekl pak, k čemuž dodal: "a já mám málo rukou."
Jeho milenec se tomu tiše, spokojeně zasmál a pohladil ho po tváři. "Miluju tě..." šeptl a natáhl se, aby ho mohl letmo líbnout na rty, "hrozně moc..." šeptl do nich, pak ho objal oběma pažemi, aby se k němu mohl pevně přitisknout.
Mladší přejel oběma dlaněmi po jeho bocích a věnoval mu stejně letmý polibek. "Myslím, že bychom se mohli stát fontánovým sousoším," pronesl pak s úsměvem, viditelně šťastný jako dítě.
Aomeho poznámka vyvolala u jeho přítele další tiché zasmání, "nejsem si jistý, který park by nás chtěl mít uprostřed..." prohodil pobaveně a kousl druhého hravě do krku.
"Všechny, protože ty jsi dokonalý a já jsem atlet," odpověděl mu a plácl ho na oplátku něžně, jen jakoby labužnicky, přes zadek. To místo pak pohladil a nechal na něm dlaň.
...
Mladší si stáhl svého nahého přítele na sebe na postel a pevně ho chytil za boky. Natahoval se, aby ho mohl líbat a užíval si toho, že celý pokoj je dokonale osvětlen a on mu vidí krásně do tváře.
Juumonji mu polibky vášnivě opětovával a v zatím jen nepatrných pohybech se otíral o jeho tělo. Jednou dlaní ho pohladil po tváři a usídlil se na jeho krku, zatímco druhou se usídlil na jeho hrudi, aby se o ni mohl lehce opírat.
Modrovlasý bloudil dlaněmi po jeho těle a užíval si toho, že se ho může dotýkat. I když se mazlili celou dobu, co byli ve sprše, tak stejně stále neměl dost. A byla pravda, že postupně mazlení přecházelo v něco intenzivnějšího. Uvědomoval si každý záhyb jeho těla a byl docela vzrušený, ani si nemusel přestavovat, jaké to bude naplnit jeho horké tělo.
I starší cítil touhu po těle svého milence a dával mu to patřičně najevo tím, jak se mu v pomalých pohybech vybízel. Polibky se přesunul po linii jeho spodní čelisti na krk, aby se mu mohl rty a zuby věnovat.
Aome si ho stáhl pod sebe a polibky se vydal na jeho bříško. Miloval tuhle část těla svého milence. Prsty jedné dlaně vykresloval cestu pro své polibky. Zastavil se u jeho podbřišku a spokojeně se usmál, když viděl, jak se jeho tělo dožaduje víc péče. Přesto místo toho, aby pokračoval níž, mu udělal pod pupíkem cucflek a narovnal se.
Obklíčil ho pažemi jako dravec svou kořist a divoce se vpil do jeho rtů, přičemž se svým rozkrokem otřel o ten jeho.
Světlovlasý mladík se pod ním zachvěl a byl rád za rty, ve kterých mohl utopit tichý sten. Vyšel mu pánví vstříc a jedním stehnem se vyzývavě otřel o jeho bok. Paží, kterou ho objal okolo pasu, si ho k sobě přitahoval a druhou rukou znovu zajel do krátkých vlasů, aby se jimi mohl prsty probírat.
"Potřebuješ mě?" zeptal se mladší do rtů svého milence.
Juumonji se znovu zachvěl pro ta slova a tón, jakým to druhý řekl. Přivřel oči a znovu se mu nedočkavě vybídl, "potřebuju..." zašeptal potom.
Druhý pohladil dlaní jeho bříško a jen na chvíli jí zabloudil do rozkroku svého milence, než s ní sjel ještě níž a prsty mu přejel přes vstup do jeho těla. Líbilo se mu zachvění, co to vyvolalo. Naslinil si prsty, aby si ho mohl začít připravovat.
Blonďák nenasytně přirazil proti jeho prstům a tlumeně zasténal do kůže vlastní ruky, když do něj druhý začal pronikat. Bylo už to docela dlouho, co spolu naposledy byli, od nastěhování do Aomeho domu ještě ani jednou. Znovu si ho přitáhl k divokému polibku.
Mladší se přistihl, že se natěšeně chvěje, avšak přípravu svého milence neodbyl, i když se snažil příliš dlouho netrápit ani sebe, ani Susumu. Jakmile z něj vyndal prsty, navedl do jeho těla své mužství. Když do něj pronikal, zatmívalo se mu před očima, jak to byl úžasný pocit.
Nechal jim několik okamžiků, aby si zvykli. Pak trochu změnil polohu pánve světlovlasého a ještě o něco hlouběji do něj pronikl. Začal se v něm pohybovat a sám měl problém s tím, aby nebyl příliš hlasitý. Přesto polibek přerušil, aby se mohl zadívat do tváře druhého a vidět jeho reakce.
Přirážel pomalu a hluboko, aby nechával jejich těla tomu horečnatému napětí touhy co nejdéle. Skousával si ret a nedokázal myslet na nic jiného než na to, jak způsobit svému milenci, co největší slast.
Světlovlasý mladík se nepatrně prohýbal a zakláněl hlavu pod vlnami vzrušení, které prožíval. Přivřenýma očima se díval druhému do tváře, jako by ho divokým pohledem pobízel k tomu, aby mu dal víc. Vrátil se jednou dlaní před ústa a skousával lehce bílou kůži vlastní ruky, i když ani to mu nepomohlo úplně potlačit steny. Tiskl ho mezi stehny a volnou paží si ho k sobě přitahoval, jak si chtěl užít co nejvíce z jeho těla a být mu co nejblíže.
Aome si ještě chvíli užíval tu absolutní nadvládu nad svým přítelem, než se natáhl, aby ho mohl kousnout pod lalůček a přetočit se i s ním tak, aby Susumu na něm obkročmo seděl. Dlaněmi ho hladil přes boky a bříško.
Starší se pousmál a sklonil se pro polibek, než se znovu narovnal, přičemž se dlaněmi opřel o jeho hruď, aby se mohl začít v pravidelném tempu nadzvedávat. Očima zůstával na tváři druhého a lehce si skousával ret.
Kosei by nedokázal vypovědět, jak úžasná pohled to byl. Měl svého věštce se zářivým a krásným tělem. Měl ho celého pro sebe a všechny jeho půvaby si mohl dosytosti - za předpokladu, že by někdy mohl být sytý - užít.
Juumonji přesunul ruce tak, že se dlaněmi opřel o jeho nohy a mírně se zaklonil, aby mohl zrychlit tempo, v jakém se pohyboval. Celý se chvěl a stačil mu už jen okamžik, než vyvrcholil na vypracované bříško druhého.
Mladší jej brzy následoval, i když využil poslední chvíle, aby jej pevně vzal za boky a určil tak tempo posledních několika přírazů. Na okamžik zavřel oči, jak jej zachvátila vlna orgasmu. I když chtěl celou dobu pozorovat svého milence.
Blonďák se nadzvedl, aby ho ze sebe nechal vystoupit, a položil se vysíleně na postel vedle něj. Na bok, aby mohl modrovlasého sledovat. Byl příjemně unavený a stále omámený prožitou slastí a chtěl se jen ještě chvíli mazlit.
Aome ho pohladil po tváři a také se na něj otočil. Sjel po jeho krku na rameno přes paži až obkreslil křivku jeho boku. Žádné jiné chlapecké tělo jej tolik nevzrušovalo a netoužil po něm. "Myslím, že už jsem téměř střízlivý," poznamenal se spokojeným úsměvem. Aby nebyl, po tak dlouhé sprše a takové námaze.
Jeho milenec se pousmál a natáhl se pro jemný polibek. "Já jsem třeba hlavně unavený..." prozradil mu. Vypadal spokojeně.
Mladší se natáhl, aby ho mohl políbit na čelo a pohladil ho znovu po tváři, než vstal. Šel zhasnout, ale s oblékáním do pyžama se neobtěžoval. Vracel se po tmě, ale svůj pokoj dokonale znal. "Myslíš, že jsme byli slyšet?" zeptal se pak, když Susumu přikrýval, aby si za ním mohl vlézt.
"Bratr možná..." druhý nepatrně pokývl hlavou a zabalil se do pokrývky, přičemž se zároveň přitiskl ke druhému.
Modrovlasý se na okamžik odmlčel a působil, jako kdyby se nad tím zamyslel, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Moc mu přemýšlení nešlo, jak byl spokojený. Objal svého přítele kolem pasu jednou rukou a začal jej hladit jen ledabyle bříšky prstů. "Koupím mu na narozeniny špunty do uší," řekl nakonec a přivoněl k vlasům druhého. "Dobrou noc," zašeptal.
Blonďák se tomu tiše zasmál a natáhl se pro letmý polibek. "Dobrou noc."

Fujikawa si prohlížel s trochou pochybností pokoj. Nebyl si jistý, jestli byla správná volba souhlasit s rozdělením tak, že bude Yukito spát v jedné místnosti se Sugurim, a on s Hachidorim. Bylo jasné, co se v noci bude dít - a vlastně to bylo jasné už od chvíle, co tenhle výlet Arata vymyslel -, přesto mu vadilo, že je to tolik jasné a to všem okolo. K tomu ani moc nechtěl nechávat syna přes noc na cizím místě osamotě.
Upravil si trochu nervózně yukatu a letmo se podíval na stříbrnovlasého.
Jeho přítel mu věnoval jemný úsměv a přešel k němu, aby ho objal. Přitáhl si ho k sobě a sklonil se pro něžný polibek. "Copak?" zeptal se potom, protože světlovlasý se trošku mračil.
"Je to skutečně správné? Mít takhle rozdělené pokoje..." zeptal se Fujikawa a sklonil pohled, protože se ještě pořád styděl - to byl i důvod, proč nebyl schopný protestovat, když si pokoje rozdělovali. "Ví Hiso, že má přijít, kdyby se cokoliv dělo, že ano?" ujistil se.
Stříbrnovlasý kývl, "ví..." potvrdil. "A nic se určitě nestane," pohladil staršího po tváři a donutil ho tak, aby k němu vzhlédl, "už spí..."
Muž se mu podíval do očí a natáhl se pro polibek. Chtěl se mu omluvit za to, že se k němu chová, jako kdyby byl druhý rodič a klade na něj jeho vlastní starosti, ale nevěděl, jak to zformulovat, aby to nevyznělo hloupě, tak nic neřekl.
"Můžeš se s Hisem ještě vyměnit, pokud se o něj moc bojíš..." navrhl mu Arata, protože nechtěl, aby se celou noc blonďák jen převaloval a strachoval a stejně nemyslel na nic jiné, než jestli se Yukitovi bude dobře spát, i když s ním nebude. Schoval mu světlý pramen za ucho a palcem ho pohladil po linii lícní kosti.
Starší jemně zakroutil hlavou. "Yuki se tvářil vcelku nadšeně, že ho nikdo přes noc nebude přikrývat," řekl mu na to, "když se mu to nebude líbit, tak alespoň se trochu vystraší a nebude tak brzo chtít vlastní pokoj." Poté se něžně usmál.
Hachidori lehce pokývl. "Půjdeme se okoupat?" zeptal se potom, už se docela těšil na malou soukromou koupel, která byla u jejich pokoje. Mohli se sice vydat do veřejné, ale stříbrnovlasý si chtěl užít toho, že má staršího jen pro sebe.
"Můžeme," kývl druhý a našel dlaň mladíka, aby ho mohl vést tím směrem, protože mu přišlo nesprávné, aby se jen tak otočil a odešel na dané místo.
Mladší s ním propletl prsty a následoval ho.
...
Fujikawa se posadil na futon a upravil si yukatu. Bylo mu příjemně - teplá voda lázně na jeho tělo, které se celý den skoro nezastavilo, udělala dobře.
Stříbrnovlasý mladík se posadil vedle něj a položil se na záda. "Dal bych si něco dobrého..." zamručel mlsně a věnoval svému příteli úsměv. Natáhl se, aby mol dlaní jemně přejet po jeho boku, pak našel jeho ruku, aby s ní znovu propletl prsty.
"Dobrého?" druhý se zamyslel. "Co třeba?" zeptal se, ale pak ze zvyku neopomenul dodat: "Už je vcelku pozdě na jídlo."
"I tak bych si něco sladkého dal..." Arata našpulil spokojeně rty a pohladil si ploché bříško. "Ale dokázal bych si představit i jiné dobré věci..." neodpustil si provokativně.
Tsume se na něj na okamžik podíval a sevřel rty. "Vidíš, měli jsme zůstat doma, tam mám bonbóny," pronesl pak stejným tónem, jako mluvil předtím, ignorujíc jeho poznámku, protože ani nevěděl, jak by na ni měl reagovat. Něco intimnějšího bylo na spadnutí už, když byli v lázni.
Stříbrnovlasý mladík se tiše zasmál, pak se převalil na bok, aby se mohl dívat na druhého a přiblížil se k němu. Jednou dlaní se opatrně vkradl pod látku jeho yukaty, i když útočil jen na koleno. "Dal bych si bonbón..." prohodil.
Starší mu prsty prohrábl vlasy. "Chováš se jak dítě," pronesl pobaveně, i když registroval jeho ruku na svém koleni a v tom vůbec nic dětského nebylo. "Ale nebyl by špatný..." tiše se zasmál.
Stříbrnovlasý mladík prsty kreslil obrazce na jeho kůži a v pomalých pohybech přejížděl po jeho stehnu, čímž mu yukatu trochu vyhrnoval. "Měli jsme si něco dobrého koupit..." poznamenal.
"Příště budeme chytřejší," odpověděl mu na to Tsume. "Nezbývá nám nic jiného, než tu chuť zaspat," trochu ho tím chtěl provokovat, i když ho zajímalo, jak na to druhý zareaguje. Probíral se jeho vlasy.
"Asi nám nic jiného nezbude..." prohodil mladší a nadzvedl se, aby mohl blonďáka něžně líbnout na rty, "pokud už chceš jít spát..." dokončil, přičemž dlaní znovu vklouzl pod jeho yukatu a bříšky prstů zajel trošku dál po vnitřní straně jeho stehna.
Starší se pod tím dotekem zachvěl. "A ty chceš jít?" zeptal se, když se trochu vzpamatoval.
"No... věděl bych, co dělat místo toho..." zavrněl Arata a natáhl se, aby se rty otřel letmo o jeho krk. Prsty stále spočíval na jemné kůži jeho vnitřního stehna, ovšem pořád ho neobkličoval natolik, aby neměl Tsume kam uniknout, pokud by se mu nelíbilo, co se děje.
Na Fujikawovi bylo znát, že na okamžik zaváhal, ale nakonec ho objal kolem krku pažemi a stáhl si ho na sebe, když se pokládal na záda. Našel jeho rty, aby ho mohl něžně políbit. Byl nervózní, protože od střední s chlapcem nebyl.
Stříbrnovlasý mladík se jedním kolenem opíral mezi jeho stehny a dlaní se přesunul na ploché bříško druhého, druhou se přitom opíral. Užíval si jeho rty v polibku, který sám prohloubil. I tak se ale cítil zvláštně z toho, jak je jeho přítel znatelně nervózní a napjatý.
Tsume prsty jemně probíral jeho vlasy a se zavřenýma očima ho líbal. Nesměle se o jeho bok otřel stehnem.
Arata si ještě okamžik užíval jeho úst, než polibek rozpojil, aby jim oběma dal možnost pořádně se nadechnout a zároveň, aby mohl promluvit. "Poprvé s klukem?" zeptal se šeptem do kůže jeho krku, protože věděl, že Tsume byl dost mladý, když si pořídil ženu a dítě a nebyl si jistý, co měl v tomto ohledu očekávat.
Starší odklonil pohled a zakroutil hlavou, "ne," řekl tiše, jako kdyby se za to styděl. Popravdě celkově se mu o všem takovém moc dobře nemluvilo - nebyl zvyklý, už vůbec v ohledu homosexuálního vztahu: těžko se mu to přiznávalo, jakoby s každým nahlas řečeným slovem o své orientaci ji tak křičel do světa.
Hachidori ho pohladil po tváři a donutil ho dlaní zároveň, aby se mu znovu podíval do tváře, "nemusíš se přede mnou schovávat..." upozornil ho a pousmál se. Bavilo ho škádlit staršího a on si o to se svou nevinností a stydlivostí přímo říkal.
Světlovlasý muž na to nijak neodpověděl, jen se natáhl, aby ho mohl políbit a nemusel mu odpovídat. Jednou dlaní se vetřel pod yukatu druhého a zůstal s ní na jeho zádech, aby ho k sobě mohl víc přitáhnout. Pousmál se do polibku a znovu se otřel o jeho bok stehnem.
Arata se vydal dlaní po jeho stehnu, které si k sobě přitáhl, a prsty sklouzl až k hýždím, než se vydal znovu nahoru. Bylo docela překvapivé, jak mléčně bledou a jemnou měl druhý pleť, celkově působil mnohem mladší, než doopravdy byl. Stříbrnovlasý přivřel oči a ještě chvíli se vpíjel hluboce do jeho rtů v horkém a vášnivém polibku, než se jimi vydal na jeho kůži, kde se jeho péče zjemnila. Něžně rty mapoval jeho krk a klíční kosti, přičemž provokativně a zatím spíš aby zjistil, jakou tím vyvolá reakci, se otřel vlastním rozkrokem o ten jeho, i když je dělila látka obou yukat.
Starší tiše zasténal a zakryl si dlaní ústa. Popravdě byl hodně citlivý na doteky a vnímal je příliš intenzivně. I tak si druhou dlaní nepřestal mladíka k sobě přitahovat a přejížděl mu jí po linii zad. Arata měl pěkné, pevné tělo.
Stříbrnovlasý se usmál do jeho kůže a něžně ho kousl, než se s polibky posunul níž, kousek pod jeho klíční kost, kde se přisál ke světlé kůži. Jemně ho mezitím hladil na noze, odkud se sem tam přesunul i na bok nebo na krásně ploché bříško.
Muž se oddával jeho dotekům, přičemž mu stále přejížděl dlaněmi po zádech a prsty probíral jeho vlasy. Líbilo se mu, jak se druhý s ním mazlil a že si hned nevynucoval to "hlavní".
Mladší mu rozvázal yukatu, aby ji mohl pořádně rozhrnout, než se rty vrátil k jeho kůži a doputoval až k jedné z jeho růžových bradavek. Pomalu ji obtáhl jazykem a hravě vzal mezi zuby. Pousmál se reakci, kterou to vyvolalo.
Fujikawa se snažil udržet si sebeovládání a kontrolovat své reakce, aby nepůsobil levně a nepopíral zcela svým chováním tvrzení, že mu o sex nejde, ale s tím, jak byl citlivý na doteky, to bylo nemožné. Jemně se chvěl a sténal, myšlenky nedokázal udržet a místo toho ho zaplavoval příjemný pocit očekávání a roztouženosti. Druhý si s ním ani nemusel hrát dlouho, aby byl vzrušený.
Arata se na okamžik od něj odtáhl, aby si ho mohl prohlédnout. Něžně ho pohladil po tváři a palcem přejel po jeho rtech, než mezi ně hravě vklouzl. Líbilo se mu chvění, které svým počínáním v druhém vyvolal, a leskl v jeho přivřených očích. Vrátil se k němu, aby se mohl vášnivě vpít do jeho rtů, než se polibky vydal znovu níže, přes krk a tentokrát až na bříško. Bříšky prstů přitom jemně mapoval jeho kůži.
Druhý mu odpovídal na polibek a nepatrně se podbízel jeho doteku. Uvědomoval si, o kolik je to krásnější než se ženou, kdy to bylo vždy jen o plnění povinnosti.
Stříbrnovlasý vklouzl provokativně jazykem do jeho pupíku a kousl ho lehce do podbřišku, potom se přesunul tak, aby mohl stejnou péči věnovat i kůži vnitřních stran jeho stehen. Téměř ho fascinovalo, jak je jemná, navíc krásně voněla. Arata si každý polibek sám náležitě užíval.
Tsume si zakryl obličeje dlaněmi, jako kdyby nechtěl, aby na něj bylo při něčem takovém vidět.
Mladší se ještě několik okamžiků věnoval jeho kůži, kde za sebou zanechal pár rudých flíčků. "Neschovávej se přede mnou," připomenul mu, když se nadzvedl, aby vzhlédl k jeho tváři.
"Ale..." šeptl světlovlasý muž, ovšem nepokračoval, jen si druhého k sobě přitáhl, aby ho mohl políbit a neměl jej již v takových partiích.
Hachidori se do polibku usmál a sjel dlaní po jeho boku na hýždě, aby si ho k sobě mohl na chvíli přitáhnout a znovu se o něj otřít. "Chci vidět a slyšet každou tvoji reakci..." zašeptal potom u jeho ouška.
Druhý se mu podíval do očí. "Netrap mě," zašeptal ztraceně. Nedokázal popsat, proč přesně se tolik stydí, ale cítil to tak. Všechny intimní doteky pro něj byli vždy částečně nepříjemné, protože na ně reagoval dle svého posouzení příliš citlivě.
Arata se sklonil pro další polibek, pak pohladil svého milence po tváři, než se od něj odtáhl. S jemným úsměvem si ho prohlédl, opravdu se mu líbilo, co viděl, potom se v kleku narovnal a natáhl ke svojí tašce pro nevelikou tubu s lubrikantem.
Starší musel uznat, že bylo zbytečné v té chvíli poznamenat, že to plánoval. Protože to bylo od začátku jasné, a de facto pokud Fujikawa svolil s tímhle výletem, tak schvaloval i tohle. A utvrdil to na svolení bez pochyb, když neprotestoval proti rozdělení pokojů. Takže teď jen čekal, trochu nervózní, ale roztoužený všemi doteky a polibky.
Arata se pousmál a sklonil se k němu, pak si přitáhl jednu jeho štíhlou nohu, aby ji mohl něžně políbit vedle kolena. Nanesl si na prsty gel a okamžik si s ním jen hrál, aby nebyl tak studený, než ho rozetřel okolo vstupu do těla svého milence a prostředníčkem do něj začal pomalu pronikat. Volnou rukou se opřel futon, aby se mohl natáhnout pro další polibek jeho rtů.
Tsume byl rád, že mu byl darován polibek a on nemusí přemýšlet, kam se schovat, protože by nesnesl, kdyby jej druhý v takové chvíli pozoroval. Sevřel látku vlastní yukaty, která byla na futonu a snažil se ovládnout směsici pocitů ve svém těle. Bylo to proti všem pravidlům a přece ho to víc vzrušovalo, než být se ženou. Cítil se perverzní a špatný, že jako starší to nechal dojít tak daleko. A jakoby na sebe bral všechen i Hachidoriho hřích.
Mladší se polibky znovu přesunul na jeho kůži, přičemž přidal další prst, aby si ho mohl začít opatrně roztahovat. Nechtěl to uspěchat nebo zanedbat, chtěl, aby to bylo pro jeho přítele co nejlepší.
Druhý si skousl ret a zavřel oči. V hlavě měl spoustu různých myšlenek, které jej ještě víc znervózňovaly, ale on je nedokázal úplně přečíst a zachytit.
Stříbrnovlasý mladík ho kousl hravě do klíční kosti a nadzvedl se, aby se mu mohl podívat do tváře, než ho políbil na čelo. Nelíbilo se mu, že jeho milenec stále působil příliš napjatě a nervózně.
Muž se na něj pousmál a zašeptal, ať pokračuje. Potom si jej přitáhl k polibku.
Arata přidal další prst, přičemž svého milence nepřestával líbat, a po chvíli i čtvrtý. Ještě chvíli si ho roztahoval, než z něj prsty vyšel a trochu se odtáhl, aby mohl rozvázat vlastní yukatu. Sám byl očividně dost vzrušení, nejen pro všechno to odříkání za poslední dobu. Sklonil se nad světlovlasým a mazlivě se otřel nosem o jeho bradu. "Můžu?" zeptal se.
Fujikawa ho pohladil po tváři a tiše ho pobídl, aby si nasadil kondom. Nechtěl jej tím nijak ponížit, jen měl moc dlouho na očích jeho promiskuitu.
Mladší mu věnoval krátký zkoumavý pohled, ovšem nakonec se znovu natáhl ke svojí tašce, aby mohl vylovit kondom a nasadit si ho. Vrátil se ke svému milenci a pevně ho jednou dlaní chytil za bok, než do něj začal pomalu pronikat.
Tsume ho objal kolem krku a přitáhl si ho blíž. Otřel se smířlivě tváří, o tu jeho a políbil ho jemně na rty, než mu daroval druhý vášnivější polibek. Nohy od sebe víc roztáhl a vyšel mu vstříc tělem.
Hachidori ho naplnil celou délkou, přičemž ho nepřestával líbat, a na okamžik se zastavil, aby si oba mohli zvyknout na nový pocit, pak teprve začal se zatím jen pomalejšími přírazy. Chvíli do něj pronikal, než si ho přitáhl k sobě a převalil se sám na záda, takže byl blonďák nad ním.
Starší byl rozcuchaný a ve tváři měl částečně stydlivý výraz. Narovnal se a nechal ze svých ramenou sklouznout yukatu, poté se opřel jen bříšky prstů o hruď druhého a začal se pravidelně nadzvedávat, přičemž se na druhého z pod dlouhých řas díval.
Arata přivřel oči a olízl si spokojeně rty při pohledu na druhého. Jednou dlaní zůstával na Tsumeho boku, aby mohl částečně i řídit tempo, v jakém se nadzvedával, druhou jen provokativně přejel několikrát po jeho vzrušení, pak se přesunul na jeho stehno.
Starší zakláněl hlavu a sténal, jak to vše bylo příjemné. Popravdě veškerý tok jeho vyčítajících si myšlenek ustal, když do něj druhý pronikl. Vnímal tělo Hachidoriho a svou touhu mu být po vůli, nic víc. Sklonil se nad ním, aby ho mohl začít líbat a v hlubokém polibku topit své steny.
Arata trochu pokrčil nohy, aby měl lepší přístup a lépe se mu přiráželo do těla druhého. Přesunul se dlaní na jeho záda a prsty přejížděl něžně po jeho páteři, přičemž si ho k sobě tak i trochu přitahoval. Nepřestával divoce odpovídat na jeho polibek. Po chvíli se znovu i s druhým převalil tak, aby byl nad ním a mohl ještě zintenzivnit tempo, s jakým pronikal do jeho těla.
Starší ho objal nohama kolem pasu a zcela se oddal jeho přírazům. Tiskl se na něj, jak potřeboval cítit blízko u sebe mužské tělo. Dlaněmi přejížděl po jeho svalnatých zádech a hrudi. Potřeboval přesně takové mladé a energické tělo, aby se zbavil všeho stresu těch dlouhých let, kdy dělal věci, které musel, ne chtěl.
Stříbrnovlasý se vydal kousavými polibky na jeho krk, očividně aniž by se dál staral o to, nezanechat na viditelných místech stopy po vlastních polibcích. Užíval si trochu slanou chuť jeho kůže a v pravidelném tempu přirážel celou svojí délkou do jeho těla.
Fujikawa se celý chvěl a užíval si, jak druhý plenil jeho tělo. Jeho vzrušený rozkrok se třel o bříško druhého a z toho samotného se mu zatmívalo před očima. Dlaněmi sklouzl na hýždě mladšího a přitahováním k sobě ho povzbuzoval k hlubším přírazům.
Hachidori ještě zrychlil a znovu se vpil vášnivě do jeho rtů. Přesunul se dlaní, kterou se neopíral o futon, k jeho vzrušení, aby se i jemu mohl věnovat.
Starší si hned při prvním doteku uvědomil, jak málo mu stačí, a jen několik dalších trvalo, než vyvrcholil do jeho dlaně. Sice ho přestal objímat nohama, ale nepřestal ho hladit po zádech a odpovídat mu na polibek.
Stříbrnovlasý mladík ho pevně chytil za bok a a ani on na sebe nenechal dlouho čekat. Ještě několikrát přirazil prudce do Tsumeho těla, přičemž vlastní steny topil v jeho horkých rtech, než i on vyvrcholil. Několikrát spokojeně vydechl, než z něj vystoupil. Sundal si kondom a zavázal ho, pak ho nechal spadnout někam kousek od futonu. Nechtělo se mu teď vstávat, jen se spokojeně položil vedle svého milence.
Druhý si ho k sobě přitáhl a jemně se na něj usmál. Prsty se mu začal probírat vlasy. Mlčel a užíval si doznívající pocity společně s příjemnou únavou.
Arata mu úsměv oplatil a natáhl se, aby se mohl rty otřít o ty jeho v něžném mazlivém doteku. Objal ho paží oko pasu a začal ho v pomalých pohybech hladit. Přivíral spokojeně oči, ovšem potom, jako by si na něco vzpomněl, našpulil hraně uraženě rty. "Nemám žádnou nemoc..." zašeptal dotčeně.
"Nechci být na tebe zlý," šeptl Tsume a pohladil ho po tváři, "ale taky vím, jak si na tom se střídáním partnerů... já si nemůžu dovolit nijak onemocnět." Podíval se do jeho očí a natáhl se, aby se otřel o jeho nos svým.
"Donesu ti klidně papír, že mi nic není..." mladší se ještě okamžik tvářil uraženě, potom se natáhl, aby ho něžně líbl.
Starší se do polibku usmál, ale neřekl, zda potvrzení od druhého vyžaduje. Pohladil ho po tváři a přitulil se k němu. Zívl a přivřel oči, těšil se, až bude spát v jeho náručí.
Arata ho políbil něžně do vlasů, "chceš už spát?" zeptal se ho šeptem.
"A ty si chceš povídat?" zeptal se na oplátku. Popravdě ani nedokázal určit, kolik je hodin. Na to, že většinou se přes víkend vyspal, teď asi nebude dospaný.
"Jo..." Hachidori lehce pokývl hlavou, "celkem bych si i povídal..." přiznal. Málokdy si s některým ze svých milenců vůbec pořádně povídal, natož po sexu.
Starší se spokojeně uvelebil v jeho náručí, nechával si výčitky vlastních činů až na ráno. Prsty jemně přejížděl po jeho těle. "A o čem si chceš povídat?" zeptal se tiše. Nebyl zvyklý - se ženou vždy vykonali, co museli, otočili se k sobě zády a šli spát.
"Chtěl bych vědět, jaké bylo tvoje poprvé..." mladší se pousmál a znovu ho něžně políbil do vlasů, než se přesunul k jeho oušku. Natáhl se pro pokrývku, aby je mohl oba zakrýt, protože jen jeho yukata by jim asi celou noc nestačila.
"V patnácti, se starším klukem, co jsme spolu chodili od dětství do školy," odpověděl mu a odmlčel se. "Bylo to celkově takové... úsměvné," zašeptal důvěrně, "dlouho jsme se oťukávali. I teď se stydím, když si vzpomenu, jak jsem se celý červenal, když jsme se omylem dotkli. Strašil mne všerůznými brouky, já jsem se před ním zase předváděl, jak jsem chytrý. Jednou po mne v odplatě skočil a zvrtlo se to." Tiše se zasmál. "Byla to jen hra dvou dospívajících, zkoušeli jsme reakce druhého a načtené... ale i tak to bylo hezké. I když jsem tenkrát oplakal to, že se mi druhý den smál, když viděl, jak těžce chodím a že si nechci moc sedat."
Arata se usmál a něžně ho políbil na čelo. "Vydrželo vám to?" zeptal se se zájmem.
"Nějakou dobu jsme to opakovali, ale pak šel na výšku... a viděl jsem ho naposledy na vlastní svatbě," starší pokrčil rameny. "Druhý můj 'kluk' se mnou chtěl utéct z domu, byl muzikant a říkal, jak budeme bohatí... akorát měl krom mne i jiné. Na toho mám tedy horší vzpomínky, možná, protože jsem to bral už vážněji." Odmlčel se. "Nejvíce zamilovaný jsem byl před svatbou... ale oba jsme chápali, že to tak musí být. Já se oženil, on šel studovat architekturu... občas jsou o něm zprávy v novinách, že spolupracuje na nějaké budově. Osud to zařídil správně, nebyl bych dobrý architekt."
Mladší si ho k sobě více přitáhl, "je to škoda... že si nakonec nestudoval," poznamenal, "i když bychom se potom nepotkali a já bych nemohl ochutnat tvoje úžasné vaření..." pousmál se a vytáhl si ho více na sebe, než se vpil něžně do jeho rtů.
"Jsem rád, že mám Yukita a sice si občas postesknu, ale nikdy bych neměnil," odpověděl mu starší jistým hlasem. "A ty? Co mi řekneš na oplátku?"
Arata lehce pokrčil rameny, "nemám moc vzpomínek na dlouhé vážné vztahy..." přiznal, protože tohle všechno o něm druhý stejně věděl, "možná by se dalo říct, že teď to poprvé beru dost vážně..." prohodil a lehce se pousmál.
"Nikdy si nebyl zamilovaný?" vyslovil otázku starší, která se přímo nabízela.
Hachidori se pousmál, "teď jsem zamilovaný..." šeptl. "A ve školce jsem byl zamilovaný do našeho pana učitele... asi na mě zanechalo následky, když se mnou táta týden nemluvil za to, že jsem mámě prozradil, že bych si ho chtěl vzít, až vyrostu," zasmál se tomu.
Druhý ho pohladil po vlasech. "To i vysvětluje, proč si vybíráš takové staré pány jako jsem já," pousmál se a políbil ho na nos. Poté se posunul níže, aby si mohl položit hlavu na jeho hruď.
"Byl náhodou docela mladý..." odporoval mu stříbrnovlasý. "A popravdě ty vypadáš skoro mladší, než jsem já..."
Fujikawa se tomu jen usmál. "Vždy jsem měl problémy s tím, že vypadám mladší," poznamenal a políbil ho na rameno. "Měli bychom spát," řekl pak.
"To asi jo..." pokývl druhý a spokojeně ho objal, pak ho políbil jemně do vlasů.
 


Komentáře

1 kroketa | 24. března 2013 v 22:58 | Reagovat

tentokrát to bylo takové ze života :D přišlo mi zábavné, jak si Aome uvědomoval, že je opilý :D A jak se choval, ne že bych věděl jak se člověk normálně chová, když je opilý...

2 ada | 25. března 2013 v 17:31 | Reagovat

Zatiaľ je to všetko také krásne . takže už len čakám kedy sa to všetko poserie (s prepáčením)

3 Manami | 27. března 2013 v 22:56 | Reagovat

Aome a věštec, jsem hrozně ráda, že jim to klape. Jen stoprocentně nerozumím tomu, proč je věštec někdy tak odtažitý a jindy ne. Jak to jeho věštění funguje. Třeba u basketu se zdá, že zná předem každý Aomeho pohyb. Jindy se ho ale musí dotknout, aby měl nějakou vizi... mám v tom zmatek.

4 Darci | 27. března 2013 v 23:36 | Reagovat

Fajn, zas po dlouhé době, zase jsem najednou zhltla všechny předchozí díly a u všech jsem se culila jako blbeček.
Nooo, a jaké to je hezké. Všichni spokojení... Ale nad vším visí nějakej mráček, ze kterýho může každým okamžikem přijít bouřka... Awwww...
Nádherný, nádherný.

5 Jolly the Sad | Web | 29. března 2013 v 15:29 | Reagovat

Aome je zlatý, když má upito :D

6 R-sama | 2. dubna 2013 v 22:32 | Reagovat

začínají se vyvíjet krásné láskyplné vztahy...:3 což je hezké, ale taky tak něják čekám co se kde zvrtne, protože nedokážu věřit že by to mohlo být něco ve stylu našli se dali se dohromady a žili šťastně až do smrti

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama