Humr Speciál: Rozhovor 2.a

22. ledna 2013 v 20:52 | Durcenwe |  Rok Humra
Spolupráce se Seiriel

Anotace: Další rozhovor, tentokrát s bratry, co hráli Hiraka a s Kusakou.



2
Černovlasý muž jako vždy přišel s předstihem na natáčení rozhovoru, černé kadeře měl rozčepýřené a usmíval se spokojeně na všechny kolem sebe a jejich shon. Na sobě měl volný bílý svetr s hlubokým výstřihem, pod ním černé tílko a k tomu elegantní kalhoty s nízkým sedem a ozdobným vázáním, které byly úzké v oblasti lýtek. Na nohách žabky, pro které mu byl vidět řetízek kolem kotníku a prstýnek na prstu na noze.
Rozhlížel se, zda někde poblíž je někdo známý, kdo by měl čas - ovšem Gin tam nebyl a moderátor si připravoval otázky.
Ještě chvíli to trvalo, než přišel i další účastník dnešního rozhovoru. Světlé, skoro bílé vlasy měl stažené ve sponě, jen ofina mu volně padala do obličeje. Na sobě měl černý rolák a černé uplé kalhoty, lehce se usmál na svého seriálového partnera a vydal se k němu.
V závěsu za ním šel mladší světlovlasý chlapec, byl mu dost podobný.
"Och, malý a velký Hirako," zazubil se černovlasý. Natáhl ruku k o něco málo mladšímu, ale vyššímu mladíkovi, než byl sám. "Dlouho jsme se neviděli," pronesl přátelsky, od natáčení vůbec - oba se pohybovali v jiných kruzích. Světlovlasý byl herec vážnějších filmů, on naopak více bavič než herec.
Shinji přijal jeho ruku a pokývl, "zdravím," věnoval mu přátelský úsměv, pak pobídl chlapce, který s ním přišel, aby se s Kusakou také pozdravil. "Jsme tu brzo?" zeptal se a rozhlédl, protože to nevypadalo, že by se už začínalo.
"No, slyšel jsem, že včerejší natáčení se kvůli hercům opozdilo, třeba čekají to samé i od nás," řekl a mrkl na mladšího z bratrů, "tak si můžeme zajít na kávu," navrhl a podíval se na moderátora, který vypadal nesvůj, "abychom nevypadali moc nadšeně." Zářivě se přitom usmíval.
"Ty vypadáš vždycky nadšeně..." prohodil světlovlasý, ovšem na jeho hlase bylo poznat, že to nijak špatně nemyslí. "Mohli bychom si někam zajít," kývl potom. "Máš na něco chuť?" otočil se na mladšího chlapce. Ten jen skromně pokrčil rameny, "možná zmrzlinu," usmál se potom nevinně.
To už ovšem přišel povel, aby se posadili do křesel.
"Teď už se nám asi nepodaří uprchnout," povzdechl si Kusaka a pokrčil rameny, že se s tím nic nedá dělat. Vydal se ke svému křeslu a docela rošťácky se na něj posadil, přičemž zkoušel, zda se na něm dá točit. Složil si nohy do turku a zamrkal na moderátora. "Co kdybych si tam sedl místo tebe? Měl bych několik otázek, které by mne ohledně seriálu zajímaly."
Hirako se mezitím v klidu posadil do svého křesla, dal si nohu přes nohu a pozdravil. Bylo to zajímavé, sledovat Kusaku, jak se choval doopravdy a o kolik jiný byl charakterem od toho seriálového. Mladší světlovlásek se mlčky posadil vedle něj.
"Bohužel by za to nejspíše nezaplatili ani jedinému z nás," zakroutil hlavou pobaveně moderátor a prohlédl si všechny tři. "Můžeme začít?"
Kusaka nakrčil čelo a uraženě nafoukl tváře. "Ale mně nejde o peníze, já jsem komediant, já žiji, abych štval ostatní," odpověděl, poté ovšem přikývl.
"Štval?" Shinji mu věnoval pobavený tázavý pohled. "Nemyslel jsem si, že baviči jsou od toho, aby ostatní štvali," poznamenal.
"Vidíš, vůbec si nepochopil filozofii mé práce a to mě upřímně rmoutí," nadnesl zvesela, i když si byl jistý, že právě Hirako jeho pořad nikdy neviděl. Podíval se na moderátora, který sklouzl pohledem nervózně na hodinky. "A nejohroženějším druhem jsou v takovém případě moderátoři vážnějších diskuzí," zazubil se a natáhl se, aby mohl svého známého z branže plácnou po koleni. "Ale dobře... začínáme, budu vážný," udělal gesto, jakoby se zapřísáhl a opřel se zpět do opěradla.
Moderátor mávl na kameramana a jakmile se začalo natáčet, řekl několik vět k úvodu - vysvětlil s kým, kde a proč je. Poté se zadíval do desek s otázkami. "Začneme od začátku, jak jste se k roli v seriálu dostali?"
"U nás," světlovlasý ukázal na sebe a na chlapce vedle, "to nebylo nijak speciální, narozdíl tady od kolegy," pousmál se na Kusaku, pak pokrčil rameny. "Vypadáme oba docela mladě na svůj věk - jsem nejstarší z herců, kteří byly vybráni pro školáky... a Gin potřeboval někoho, u koho věděl, že doma schovává svou mladší verzi," ukázal na chlapce vedle sebe, ten se usmál do kamery. Vypadal, oproti svému seriálovému já, docela klidně a tiše. "Jsme bratři, proto jsme si tak podobní..."
"Osobně myslím, že by Shinji dokázal hrát i mladší verzi sám, ale problém byl ve mně, že bych si musel vzít tak vysoké podpatky, že bych se na nich rozbil," kývl Kusaka a bezděčně zahýbal prsty na nohou, "i když pravda, to by se panu režisérovi líbilo." Upravil si náramek na ruce a pousmál se. "K roli jsem se dostal tak, že jsem se narodil a strašně řval na svět, že když mne viděla sestřička, tak mi určila budoucnost zpěváka. To mi nešlo, předvádět nebudu. Učitelé mě neměli rádi, protože jsem byl moc hlasitý, tak jsem stával v koutě a házel po ostatních papíry." Odmlčel se. "A tak jednou v ředitelně se mi podařilo potkat Gina a stát se jeho bratrem v lumpárnách. A když jsme tak o léta posléz seděli v kavárně, potřeboval zhrzeného spisovatele se sklony k sadismu... při popisu se zastavil a dodal 'a alkoholika, beru tě'. Tak jsem tu roli měl, a připadal si jako dostihový kůň, když se celý natáčecí štáb vsázel, kdo z nás dvou to natáčení nepřežije."
"Ale přece máte s Ginem zábavný pořad, tak jste zvyklí spolupracovat," namítl moderátor.
"Kdo říká, že se i náš stálý natáčecí štáb nevsází?" zazubil se černovlasý.
"No, je pravda, že mnohé verze mé mladší verze jsem i hrál..." světlovlasý se pousmál a kývl. "Ale bylo to komické, pozorovat ty dva, Soujira a Gina myslím, jak se při natáčení hašteřili... nezasvěcený divák by to chvílemi mohl považovat za manželské hádky," zasmál se.
"Tak to prrr... největší fanservis, co od nás můžeš získat, je, když jeden druhému řekneme 'polib mi pr-zadnici'. Manželské hádky v našem věku se usmiřují ještě v ložnici, na to jsme příliš mladí, než abychom je usmiřovali jako staří manželé hezkými slovy jako 'Soujiro, nedám ti večer najíst, když se budeš xichtit do toho okenního skla'." Zakroutil hlavou. "Copak jsem já mohl vědět, že to v záběru půjde vidět? Měl mě zvát na večeři, nepozval. A kdyby byl má žena, rozvedl bych se."
Komentátor vypadal vcelku odevzdaně tomu, že hlavní slovo tu asi nebude mít. "Takže to byla těžká spolupráce na seriálu?"
"Ne, dobře jsem se u toho bavil," odpověděl mu hned zvesela Kusaka. "Myslím, že to bylo jedno z nejlepších natáčení, kterého jsem se účastnil. A příběh, který se týkal mé postavy, se mi opravdu líbil. I když se mi pravda zdávaly ještě dlouho noční můry - spisovatelem bych opravdu nechtěl být." Otřepal se.
"A jaký byl váš názor na příběh?" využil příležitosti, že mohl obrátit pozornost na dvojici světlovlasých mladíků.
"Bylo to hodně zajímavé," pokývl světlovlasý a vyměnil pozice svých nohou, přehozených přes sebe. "Líbila se mi hloubka vztahu, který byl mezi Soujirem a Shinjim v seriále. Navíc to pro mně byla výzva, hrát někoho s takovou povahou," lehce pohodil hlavou. "A bylo hrozné, udržet si vážnou tvář, když byl záběr jen na mě a Soujirou na mě dělal opičky..." pousmál se a věnoval svému kolegovi hraně káravý ohled.
Mladší světlovlásek kývl, "bylo to hodně zvláštní... ale musím říct, že jsem si také natáčení užil, byla to moje první větší seriálová role, i když ani tak nebyla příliš veliká..." jemně se usmál.
"Když se podívám tady na pana Kusaku, je mi jasné, že tomu tak je, ale u vás, Hirako, bych si ani nemyslel, že se vaše povaha hodně liší od postavy, kterou jste hrál. Můžete to blíže vysvětlit v čem?"
Blonďák mu věnoval zkoumavý pohled, "no... je pravda, že asi nejsem moc výrazný," pousmál se, "ale vždycky jsem se považoval spíše za dominantnější typ člověka... popravdě mě vcelku fascinuje, s jakou oddaností a skoro svatou úctou moje postava k Soujirouovi vzhlížela..." zamyslel se, "navíc nejsem typ, který by to měl rád jako on..." zasmál se.
"Tím můj kolega myslel: Soujirou je možná všechno, jen ne úctyhodný a nejsem typ, který by chtěl mít něco se Soujirem," vmísil se do toho tmavovlasý s úsměvem, "myslím, že Gin Shinjiho potrápil tímhle výběrem, protože i když jsem třeba hrál svou postavu věrohodně, s mým chováním mimo kameru muselo být těžké hrát chlapce jako byl seriálový Shinji." Otočil se na staršího bratra: "Opravdu tě za tohle obdivuji."
"Když jsem dělal rozhovor s herci Zabimaru a Yylfordteho, přišla řeč i na to, že se jim líbil příběh vašich postav. Je někdo jiný ze seriálu, koho byste si chtěli zahrát? Nebo popřípadě který příběh se líbil vám?"
"Díky..." prohodil se zazubením světlovlasý ke Kusakovi. "Všechny měly něco do sebe," pokračoval pak k moderátorovi, "ale myslím, že ty jako náš, nebo i ten jejich, měli v sobě tu zvláštnost a nevšednost, která k nim táhla pozornost více, než k ostatním, i když nebyli hlavní... a jejich možná i nádech tragičnosti opravdového života a tím mohly být ještě přitažlivější... nevím, jestli bych si chtěl zahrát někoho jiného, bohatě mi stačila moje role..." mávl rukou.
"Náhodou..." vložil se do toho nejmladší, "i Grimmjow a Ulquiorra měli docela zajímavý příběh, okořeněný o problémy, které měl Ulquiorra po smrti jeho bratra..." poznamenal.
"Myslím, že se celý seriál povedl a každý si našel příběh dle své chuti," pokývl Kusaka. "Popravdě nevím jakou roli bych si chtěl zahrát kromě té své, ale docela mne zklamalo, že jsem neměl ani jednu scénu, kde bych byl s Ogichim - ten kluk válel!" Nadšeně mu zazářily oči. "Chodil jsem se dívat, když natáčel a měl jsem příležitost s ním několikrát mluvit a musím říct, že bych ho rád přetáhl mezi komiky... i když na komika je možná moc hezký."
"Takže chceš říct, že všichni komici jsou škaredí?" vložil se do toho Hirako a věnoval svému seriálovému partnerovi tázavý pohled.
"Kromě pana režiséra Ichimarua," pokývl, "vezmeme jako příklad mne: kdybych byl krásný jako model - nejen, že bych si nemusel brát na natáčení boty na podpatku -, ale byl by ze mne zpěvák, i když zpívat neumím. A nehrál bych spisovatele."
Moderátor se usmál. "Několikrát jste se již zmínil o tom, že byl Kusaka spisovatel - nesedlo vám to?"
"Spíše jsem měl problém s tím, že byl pedofil..." podíval se na mladšího z bratrů a pousmál se. "A trochu pravda mi to stěžuje život i teď."
"Čím? Pokud se můžu zeptat."
"Dělám klauna po nemocnicích a někteří rodiče si příliš spojují mne a toho Kusaku," odpověděl a pokrčil rameny, "nebo nemůžu vyslovit 'mám rád děti' bez toho, aby mi nebyl věnován zkoumavý pohled."
Moderátor chápavě kývl, že to určitě není nic příjemného. "A vás dva nějak vaše role ovlivnila v normálním životě?" otočil se na bratry.
"Je pravda," zamyslel se starší světlovlasý, "že si mě lidé často prohlíží, jako by na mě hledali jizvy od típání nedopalků a po provazech..." povzdechl si, "ale myslím, že to není tak hrozné, jako to musí být pro Soujira..." věnoval tmavovlasému chápavý pohled. "Navíc... podle mě většina normálních lidí by v dnešní době už měla chápat rozdíl mezi hercem a jeho rolí..." pokrčil rameny.
"Také už jsem slyšel pár poznámek, ale nic, co by se nedalo přejít..." pokývl nejmladší. "Stejně si myslím, že na takové věci se brzo zapomíná, když ten seriál jednou přestane běžet..."
"Dobře, přesuneme se k další otázce. Jaké pro vás bylo točit postelové scény? Tento seriál je jiný i v ohledu, že ukazuje celý život a nevynechává to, co pro jiné by byla již přílišná erotika. Jak jste to vnímali jako herci?"
"Já musím podotknout, že v žádných postelových scénách, jsem nehrál já, takže tahle otázka ani není moc pro mě..." ozval se mladší světlovlasý.
Hirako pokývl, "musím říct, že to byla svým způsobem také výzva... ale nemyslím si, že to seriálu uškodilo, i když by to někoho mohlo pohoršovat..." pokrčil rameny, "byl to život jednotlivých postav se vším všudy..."
"A vy?" pobídl moderátor Kusaku, protože si všiml, že s odpovědí otálí.
Černovlasý se podrbal na bradě. "Po prvním přečtení scénáře jsem byl pravda z něčeho takového nesvůj," přiznal se a zněl docela vážně. "S cizím člověkem, se spoustou lidí kolem vás, kteří to dokonce natáčí a ještě se mnohdy třeba používala umělá krev... ale seriál to rozhodně udělalo zajímavým, jen pro klauna na dětském oddělení to také není nejlepší profesní doporučení."
"Takže byste do dalšího podobného natáčení nešel?"
"Zvažoval bych to dlouho..."
"Zbývají mi tu dvě poslední otázky. První z nich je, jak si myslíte, že - kdyby bylo případně pokračování seriálu - se vztah vašich postav vyvine? Na konci se zdálo, že se nepatrně začal přetvářet k něčemu milejšímu a více 'normálnímu', bude podle vás tahle tendence pokračovat?"
"Popravdě, nejsem si jistý, jestli oni dva jsou doopravdy schopni se dostat k něčemu 'normálnímu' tak, jak je to obyčejně chápáno... i když byl v počátku milý, nemyslím si, že by se k tomu doopravdy dokázali vrátit a vůbec ne na dlouho... Hlavně pokud vezmeme v potaz, že se to celé mohlo ubírat na chvíli lepším směrem díky tomu, že Kusakův psychický stav se zlepšil... a to myslím, by mu s jeho povoláním, dlouho nevydrželo..."
"Spisovatel," mávl tmavovlasý rukou, jako kdyby to vše vysvětlovalo. "A nesmíme opomenout, že Shinji mu bude v rukou stárnout... a růst... a chodit celé dny na podpatcích, z toho opravdu bolí nohy a člověk je pak nepříjemný..." Nakrčil čelo. "Rozmrzelý sadista z bolesti nohou - to je nepříjemná kombinace," zhodnotil, "i tak si myslím, že budou spolu dlouho - třeba Kusaka začne učit a Hirako bude na všechny malé chlapce žárlit, a přece bude jeho krásná a elegantní dáma." Zamyslel se. "Jen by se to Hirako měl naučit brát více sportovně a neriskovat vlastní život..."
Světlovlasý se do toho vložil, "no... je pravda, že by určitě byl ještě krásnější dáma, kdyby nebyl tak vychrtlý... to byla další z dost problematických věcí na téhle roli, musel jsem zhubnout dost, abych taky vypadal jako kostřička..." ušklíbl se.
"Doufám, že vám to nezpůsobilo žádné zdravotní problémy, nebo ano?" zeptal se moderátor na otázku, co se nabízela.
"Ne..." zakroutil hlavou a lehce se usmál, "nebyl jsem na tom tolik špatně, abych skončil jako seriálový Shinji... a už jsem zase jako předtím..."
"To je dobře. Nezbývá mi, než se zeptat na poslední otázku - jaké jsou vaše plány do budoucna?" Prohlédl si herce. "A začneme od nejmladšího, protože nám toho příliš dnes neřekl."
"Rád bych si ještě v něčem zahrál," usmál se tázaný, "a nejspíš bych se chytil příležitosti, kdyby mi bylo něco nabídnuto, ale teď se musím soustředit hlavně na školu, ve které jsem musel kvůli natáčení zpomalit..."
Shinji pokývl, "musí teď zabrat..." přiklonil se k bratrově názoru. "Mě, myslím, nečeká nic speciálního... dostal jsem již nabídku na další roli, i když o ní zatím stále jen uvažuju... teprve uvidím, co se mnou bude..." pousmál se a pokrčil rameny.
"Další roli? A můžete nám o ní něco říct?"
"Pořád ani nevím, jestli ji příjmu, takže raději ne... ale můžu prozradit, že by to bylo něco úplně jiného, než v Roku Humra..."
Tmavovlasý počkal, až bude vybídnut, aby řekl o svých plánech. "Mám nyní tři projekty, na nichž pracuji - náš zábavní pořad s Ginem, dělání klauna po nemocnicích a dálkově si dodělávám vysokou školu, kde také musím zabrat. Na víc již bohužel nezbývá příliš času, takže účinkuji jen nárazově, když mne někam pozvou, a kdyby se pro mne našla nějaká role, muselo by to být opravdu něco, abych kývl."
Kusaka sesedl z židle až ve chvíli, kdy je moderátor opustil. Protáhl se jako šelma a spokojeně vydechl. "Myslel jsem si, že budou pokládat otázky více na tělo," poznamenal, "a vzal jsem si svetr, aby neviděli, že mi narostlo břicho."
"To ke klaunům patří, ne?" rýpl si do něj pobaveně Hirako, i když na něm bylo poznat, že to nijak zle nemyslí. "Svetr byl dobrá volba, není to poznat..." mrkl na něj, pak se otočil na bratra. "My půjdeme na tu zmrzlinu, ne?" když mu na to mladší kývl, otočil se zpět na Kusaku, "půjdeš s námi?"
Tmavovlasý muž si zrovna ošahával břicho, vyndal ruku z pod svetru a zadíval se na hodinky. "Bohužel, časově mi to nevychází," omluvil se a začal hledat po kapsách, přičemž se významně podíval na mladšího z bratrů. "Mému bráškovi ses hodně líbil, tak mi dal pro tebe tohle," vytáhl z kapsy obálku a předal ji světlovlasému. "Vsadím se, že je to tvůj první dopis od fanouška, co?" mrkl na něj.
Oslovený si ho chvíli váhavě prohlížel, jako by si myslel, že si z něj dělá srandu. Pak si opatrně převzal obálku, "vážně... pro mě?" zeptal se raději a okamžik si dopis prohlížel. "První..." kývl pak a široce se usmál.
"Tak si ho užij, i když se trochu bojím, co tam psal," řekl mu a prohrábl jeho vlasy na rozloučenou, jak byl zvyklý u svého bratra. Poté se otočil k světlovlasému muži. "Třeba se ještě někde potkáme," potřásl mu rukou a široce se na něj usmál.
"Třeba..." pokývl s úsměvem druhý, "vůbec by mi nevadilo si s tebou zase zahrát..."
Nejmladší se k nim mezitím otočil zády a poodstoupil pár kroků, aby si mohl v klidu a sám přečíst svůj první dopis od fanouška.
"Nashle a užijte si zmrzlinu," řekl ještě Kusaka, než se vydal pryč, podle jeho energického kroku se skutečně zdálo, že má naspěch.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama