Spoluautor: Seiriel Gynwaell (blog)
Prohlášení: Tato povídka se žádným způsobem nesnaží hanobit Bleach a autoři Roku Humra si nenárokují žádnou z postav (pouze je zneužívají pro své osobní potřeby *perverzní smích ]xD*).
Žánr: komedie, shonen-ai/yaoi
Varování: Výskyt násilných scén, scén nevhodných pro děti, vulgarismů a nemyslů všeho druhu (kterých je tam nejvíce)
Anotace: Huh. Obrázek moc nesouvisí, ale je skvělý. Přeji příjemné počtení ;)
22.1
Ulquiorra stál u kuchyňské linky, na sobě měl jen vypůjčené tričko a spodní prádlo, a chystal si ranní kávu a pro svého milence čaj, když se ozvalo otevírání dveří. Otočil se, aby se pohledem setkal s blonďákem, který vešel do místnosti. Okamžik si ho prohlížel, otlačenin na jeho zápěstích si všiml již večer, ovšem noční košilka, kterou měl mladík očividně půjčenou od Nel, toho odhalovala mnohem více a nebyly to jen modřiny.
"Dobré ráno…" pozdravil pomalu a otočil se raději zpět ke své práci, dokázal si představit hned několik způsobů, kde se taková zranění brala, ale ani kdyby na to měl právo, on nebyl člověk, který by měl něco takového komentovat. Grimmjow očividně jednoduše přitahoval zvláštní lidi. "Dáš si něco?" zeptal se a ve vzduchu zamával s nádobkou s kafem, aby naznačil, co tím myslí.
Blonďák si promnul oči a zívl, pomalu došel až k nejbližší židli a posadil se na ni. Nechápal, jak toho mohl Kusaka vypít tolik - protože si byl jistý, že to, co on vypil včera, by jeho milenec měl jen jako pomalý rozjezd - a být ráno schopný jít bez problému do práce. "Dobré…" pokývl a na okamžik se odmlčel. "Kafe… silné…" rozhodl se nakonec.
Tmavovlasý mladík se tomu jen pousmál a vytáhl další hrnek, bylo to trošku zvláštní, nakolik se stihl seznámit s Grimmjowovou kuchyní, když ve vlastní věděl doopravdy jen, kde je káva a věci potřebné k jejímu připravení.
Netrvalo dlouho a do místnosti vešel i tyrkysovlasý. Protože si ještě nestihl nagelovat a upravit vlasy, vypadal jako vrabčák, ovšem nezdálo se, že by to nějak řešil. Možná to bylo tím, že se ještě nedíval do zrcadla. Na sobě měl pouze tyrkysový župan a spodní prádlo. "Hmm, Shinji, včera jsem si nevšiml, jak ti to sluší," mrkl na svého kamaráda. "Co si dáš k snídani?" zeptal se pak. "Jestli odmítneš, tak urazíš můj dům a mé hostitelské dovednosti."
"Nechci nic…" zabručel světlovlasý a opřel se lokty o stůl, "spokojím se s tím kafem…" promnul si spánky a zamručel.
Když Grimmjow procházel okolo tmavovlasého, mladík ho plácl po zadku, "mně si neřekl, že mi to sluší…" postěžoval si.
"Nemáš na sobě takovou sexy věc jako Shinji," odpověděl mu tyrkysovlasý, "a netvař se, jako kdybych ti říkal málo, jak moc se mi líbíš." Přešel k ledničce a zadíval se do ní. "Ehm, ale... Shinji, jsem uražen, abys věděl a ani svými svůdnými křivkami si mne neusmíříš." Chvíli se prohraboval, než hlavu vytáhl. "Nedáš si banán?" otočil se s miskou ovoce na Hiraka, "Broskev? Mandarinku?"
"Mandarinku…" zabručel po chvilce přemýšlení blonďák, "stejně by si to do mě tlačil násilím…" poznamenal odevzdaně.
Grimmjow mu ji podal, sám si vzal banán. "A kávu piješ s cukrem?" zeptal se ještě. "Hmm... viděl jsem tam šlehačku, kdybys chtěl."
"No… nebudu se jí bránit…" pokývl mladík a nechal si před sebe černovláskem postavit šálek a cukřenku.
Ulquiorra se posadil naproti němu a věnoval se vlastnímu šálku.
Jaegerjaquez se spokojeně usmál a ještě se vrátil do lednice, aby vytáhl šlehačku a položil ji před svého blonďatého kamaráda. Poté objal zezadu svého přítele a políbil ho na krk. "A ty bys chtěl něco speciálního?" zavrněl. Přemýšlel, co si dá on - viděl to na včerejší cukroví, které přinesli dvojčata Kurosaki.
"Co mi speciálního můžeš nabídnout?" černovlasý mladík se k němu otočil, aby se mohl vpít do jeho rtů.
Tyrkysovlasý si chvíli užíval jeho polibků, než se odtáhl, aby mu mohl odpovědět. "Mám takový pocit, že tvá otázka směřuje mimo snídani..." poznamenal a pohladil ho po tváři, skutečně se mu více líbil nenamalovaný, "záleží na tom, zda bys chtěl něco sladkého a nebo slaného."
Ulquiorra jen pokrčil rameny, "je mi to popravdě vcelku jedno… Co najdeš mi dej…"
Grimmjow jej políbil do vlasů a vzdálil se. "S vámi není vůbec řeč... To Ogichi, ten by si poručil snídani o třech chodech a ještě by mi při vaření ujídal," povzdechl si a znovu se vrátil do ledničky, vytáhl krabici z cukrárny. Na jeden talířek dal nějaký tvarohový zákusek. Sám si vzal postavičku růžového prasátka z marcipánu. Podal talířek svému příteli a uklidil krabici. Ovšem do lednice koukal dál, než začal vytahovat ingredience na přípravu svačiny.
"Pobral apetit za nás za všechny…" poznamenal Hirako a dal se do loupání mandarinky, kterou mu vnutil jeho kamarád.
"Zajímalo by mě, kam to všechno dává…" zabručel Uluiorra, ovšem zamyslel se nad tím, "ne… možná raději ne…"
Grimmjow si chystal sendviče, přičemž upíjel čaje a pojídal sladké prasátko. "Je hyperaktivní," poznamenal pak. Podle toho, kolik mazal toustových chlebů to vypadalo, že připravuje svačinu pro celou třídu nejméně. Nebo že pracuje pro školní kantýnu.
"To ty jsi taky a tolik toho nesníš…" odporoval mu tmavovlásek a pustil se do svého zákusku.
Jaegerjaquez se zarazil a otočil se na něj. "Tobě připadám hyperaktivní?" Bez toho, aby o tom přemýšlel, olízl nůž od pomazánky - zdálo se, že mu nevadí ani ostří, ani kombinace slaného tvarohu a marcipánu.
"Myslím, že hyperaktivní je slabé slovo…" povzdechl si mladík.
Hirako dopil svou kávu a vstal, "touhle dobou už by doma měla být jen Hiyori, myslím, že se můžu bezpečně vrátit…" prohodil a vydal se ke dveřím, "převleču se a ještě se tu stavím, tak nezačínejte nic, dokud neodejdu z domu…" poznamenal.
"Vždyť ani neboxuju," zabručel Grimmjow a obrátil se zpátky k prkýnku. "Tu košilku nech na posteli, Shinji," dodal ještě a dál se věnoval přípravě svačiny.
"Rozkaz, šéfe…" ozvalo zpoza dveří, kde zmizel blonďák.
22.2
Abarai se svými rudými vlasy převázanými černým šátkem, khaki mikinou a plandavými béžovými kalhotami z nich trčelo nemálo nití a byly na několika místech roztrhnuté se nehodil ani k bílému štěněti, ani ke svému příteli. Přesto si to vůbec nepřipouštěl, když tak ráno šli parkem na procházku a on se spokojeně věnoval starosti o vodítko a tu bílou kouli na jeho konci.
Černovlasý muž šel s úsměvem hned vedle něj, očima sledoval štěně, zatímco hřbetem ruky sem tam zavadil o tu Renjiho. Chyběla mu přítomnost jeho milence, i když to nebyla tak dlouhá doba.
Červenovlasý nechal psa popoběhnout kousek dál, dřepl si a pískl na něj, aby upoutal jeho pozornost. "K noze, Kallei," pobídl ho a štěně se kupodivu za ním rozeběhlo. Bylo tak roztomile nemotorné, jako kdyby se za chvíli kulička měla začít kutálet. "No ty jsi hodný hafan," Abarai si otřel čumák o ten štěněte a ono na oplátku olízlo nos.
Černovlasý muž se s povzdechem posadil na nedalekou lavičku, "nebudu tě líbat, pokud se budeš tolik olizovat s tou příšerou…" poznamenal a přehodil si nohu přes nohu.
"Oho~" ozvalo se nedaleko od nich, doprovázeno hlasitým funěním pěti dobrmanů, kteří šli na vodítku poslušně u něj. "Jestli to není Kuchiki a bílá koule…" Gin se široce usmál a vydal se blíže k nim. Štěně mírně uskočilo při pohledu na dospělé psy, ale oni nevypadali, že by mu věnovali pozornost. "Bílá koule už má majitele?" stříbrovlasý se tázavě zadíval na mladíka. Jestli postřehl poznámku o líbání, kterou jeho spolupracovník prohodil, očividně to nedával najevo.
Abarai zvedl pohled na světlovlasého učitele, o kterém věděl své z vyprávění Jaegerjaqueza. Ten liščí úsměv mu vůbec nebyl příjemný, i když se mohl někomu zdát milý. Kývl a dodal: "A dokonce i jméno." Popravdě si příliš nebyl jistý tím, jak by se měl chovat.
"To neznamená, že už to není bílá koule…" světlovlasý muž se posadil na lavičku vedle Byakuyi, psi si poslušně posedali okolo něj.
Tmavovlasý muž se zhluboka nadechl a podíval se na Ichimarua, "máš nějaký konkrétní důvod, proč si se posadil vedle mě a nepokračuješ si tam, kam si měl namířeno?"
"Kdo říká, že sem neměl namířeno sem?" stále se zubil, "vždycky vím, co se děje okolo profesora Kuchokiho, nemůžu propásnout šanci mu zkazit tak krásné a romantické ráno~"
Renji muže chvíli pozoroval, než svou pozornost znovu obrátil na štěně. Při tom pohybu možná trochu žárlivě pohodil vlasy - věděl, že učiteli nemůže říct, aby se držel dál od jeho přítele a vlastně ani utrousit něco urážlivého na jeho konto. Nadechl a podrbal štěně v kožichu.
"Musí to být krásné být mladý a divoký, viď Caesare…" prohodil s hraným povzdechem světlovlasý a natáhl se, aby mohl jednoho psa pohladit mezi ušima, "koupil si mu štěně, aby si ho unavil a stačil mu?" jedním prstem ukázal na Renjiho a zvědavě se podíval na tmavovlasého muže.
"Můžu tě praštit?" zamračil se Kuchiki.
"Nehodilo by se to ke tvému jménu…" Gin okamžik vypadal, jako by v té větě bylo mnohem víc, než jen zamručení nad otázkou druhého.
Černovlasý muž se postavil, "uvidíme se ve škole," rozloučil se se stříbrovlasým, i když to nijak nadšeně neznělo, a vydal se k rudovláskovi.
Abarai počkal na černovlasého muže, ale předtím, než se vydali pryč, jej políbil na rty. Když to stříbrovlasý věděl, nemělo to cenu skrývat a tak nějak měl potřebu ukázat, že jejich vztah není o penězích a on se necítí jen jako mazlíček dědice rodiny Kuchiki. "Nashledanou, pane profesore Ichimaru," řekl a hrdě pohodil vlasy, pak se vydal pryč. "Zakomplexovanej ubožák," zavrčel, když byli kousek dál a dotyčný to nemohl slyšet.
"V tom se s tebou nemůžu hádat…" pousmál se starší.
22.3
Blonďatý chlapec udělal přemet dozadu a narovnal se. Ze zelenovlasého mladíka, který byl pověřený tím, naučit ho jejich choreografii, se zadíval k hodinám, pověšeným vysoko na zdi veliké tělocvičny. Nezbývalo už moc do konce. Popravdě mu na tom příliš nezáleželo, jen nevěděl kam s očima. Všechno zvládal víceméně bez problému a pořád to bylo lepší, než se jen tak loudat po venku, jen měl stále problém se zvládáním lidí, které neznal.
"Grimmí, tobě to dneska tak jde!" zapištěl Ogichi, když už podruhé jeho tyrkysovlasého kamaráda kopla Hiyori do boku, jak jí nevyšel krok a odraz u skoku, který se učila nově. Dívka naštvaně dupla a šla znovu na začátek, odkud se rozebíhala.
Grimmjow si mezitím klekl a ukázal pěst na bělovlasého. "Chceš mi říct, že jsem špatná koza?!" zařval na něj a celý se přitom nasupeně mračil.
"Přesně tak jsem to myslel," odpověděl mu starší Kurosaki. A ukázal na něj dostatečně vulgární posunek.
Jeagerjaquez k němu hraně nasupeně pochodoval po kolenou. "Chceš se prát? Chceš se prát? Hmm?" Popravdě již oba byli znudění, jak stále museli být v kozí poloze. Grimmjow potřeboval pár dní na to, aby se rozcvičil, jak celý ztuhl za dobu svého zákazu a Ogichi měl kozu za trest, protože fingoval, že našel Yummichikovi šedinu.
"Jaegerjaquez se vrátí na svou pozici," ozval se černovlasý trenér. "Kurosaki vstane a půjde za mnou. Hirako vysvětlí své sestře, že je potřeba jít do toho něžněji a nemyslet si, že překážku svým kopáním zmenší."
Blonďák si povzdechl, "možná je to tím, že je na ni překážka moc velká…?" nadhodil, ovšem došel až k dívce, "děláš moc velké skoky…" oznámil jí, pak se otočil na Yumichiku, "proč vůbec já se jí to mám pokoušet vysvětlit?" zeptal se, "nevím, proč se pokouší tu překážku zabít, místo, aby ji normálně přeskočila…" pokrčil rameny.
Arturo se posadil na matraci a zadíval se k nim, "myslím, že pokud se tohle vyřeší, od příště se můžeš přidat k sestavě…" prohodil nezaujatě.
"I ty brute!" ukázal Grimmjow na Hiraka. "Prý špatná koza... Jak myslíš - moc velká překážka! Chceš mi tím něco naznačit? Že já jsem se o tebe tak věrně staral~" Tyrkysovlasý popotáhl. Postavil se a šel za Hiyori sám. "Hele, myslím, že má Shinji pravdu, prostorově se tam o nějakých deset centimetrů prostě nevlezeš, proto vždy skončíš v mém boku." Podrbal se ve vlasech a podíval se na Ogichiho, který právě dostal docela slušný pohlavek od trenéra. "Můžeme si Oginu půjčit, trenére?"
Jediná dívka v celém týmu přešla ke svému bratrovi a kopla ho do kolene. "Kreténe," vyplázla jazyk, "jsem tvoje sestra, měl by ses hlásit, abys mi mohl pomáhat!"
Blonďák se sklonil a chytil se za koleno, "Jsi strašná! Nemůžu za to, že nerozumím způsobům přemýšlení takových tvrdých chlapů…" zašklebil se na ni, byl si jistý, že mu po tom kopanci zůstane modřina.
Ayasegawa nad nimi mávl rukou a poslal Kurosakiho za Jaegerjaquezem, ten jej navigoval na svou dřívější pozici. "Hiyori, sjedeme si to společně," řekl, "zpomaleně, já ti v tom švihu pomůžu." Sám nebyl rozcvičený na to, aby mohl dělat všechny části sestavy - ty dny bez trénování a sportu se podepsaly, potřeboval několik dní na navyknutí si na zátěž -, ale zvednout ji mohl. Dívka na svého bratra vyplazila jazyk, ovšem Grimmajowa poslechla.
"Plateado a Vorarlberna se můžou jít osprchovat, pro dnešek končíme, odvedli jste dobrou práci," promluvil trenér k chlapcům a mile se na ně usmál. Nový chlapec byl skutečně bezproblémový a šlo mu to. "Příště si již sjedeme, co ze sestavy máme."
...
Arturo se protáhl a sebral tašku se svými věcmi, než se pomalu vydal k východu ze školy. Blonďatý nováček už byl očividně dávno pryč, i když ostatní se teprve vydávali ke sprchám. Vydal se k světlovlasému mladíkovi, který seděl na lavičce kousek od brány, a ledabyle na něj mávl. "čekáš tu na mě?" zeptal se ho, když byl dostatečně blízko.
"Ne, chci vyznat malému Vegovi lásku," odpověděl Rinker a otočil se na školu. "Zatraceně, kde vězí, to se musí dvacet čtyři hodit denně vzrušovat v panoptiku?!" Poklepal si na hodinky a postavil se. "Samozřejmě, že čekám na tebe, brouku, pěkně dlouho jsme si to nerozdali, není-liž pravda?" uchechtl se. "Mám volno..."
Zelenovlasý pokývl a přehodil si tašku přes rameno. Počkal, až ho druhý dojde, než pokračoval k bráně s ním. "Na jak dlouho?" zeptal se pak, byla to pravda, že osamotě ho neviděl už dost dlouho. "Máš volno?" upřesnil a znova se na okamžik zastavil, jako by se chtěl rozhodnout, kam se vydat, až po odpovědi světlovlasého.
Di Roy si prohrábl své jemné bílostříbrné vlasy. "Na noc určitě," odpověděl. Plácl druhého po zadku. "Tak či tak bych tě ráno vykopl z bytu, zlato," pronesl a sám se vydal směrem, kterým chtěl, aby druhý šel. Přesněji do jeho příbytku. Bylo to blíž než k Plateadovi domů. Neměl tolik času, když myslel na noc, nemyslel na celou. Vlastně i teď byl na pohotovosti a kdykoliv mu mohli zavolat.
Arturo zvedl oči v sloup a s povzdechem se za ním vydal, "nepředpokládal sem ani, že bych u tebe měl být přes noc…" pokrčil rameny.
Starší mu na to nijak neodpověděl a bez slov si ho vedl do svého doupěte, kam málokdy chodil přespat, natož aby tam aktivně bydlel. Jednoduše měl příliš práce u Vegů, než aby mohl žít svůj život. Když vyjeli výtahem do čtvrtého patra a vystoupili před jeho dveřmi, trochu se pousmál a otevřel si, aby mohl vejít do bytu. Rozsvítil místo toho, aby odtáhl závěsy. "Mimochodem, příště mi tu nenechávej své spodní prádlo..." poznamenal pro výstrahu.
Mladík si hodil věci ledabyle na zem vedle postele, "proč?" zeptal se opatrně, raději si ani nechtěl představovat, co by se s jeho spodním prádlem mohlo stát, pokud v tom měl prsty starší, a vydal se k němu. Jednu dlaň položil na jeho bok a druhou přejel po levé ruce, kde tušil starou jizvu po střelné ráně, rty se sklonil k těm jeho.
"Proč asi? Děláš mi tu nepořádek," zamračil se. Neměl rád, když se k někomu musel natahovat, přestože pro jeho výšku to bylo časté. Přivřel oči a ucukl rukou. Poté naznačil chlapci, aby si sedl na postel. Nechal ho tam a sám se odešel vyzout. Bez podrážky byl ještě o několik centimetrů nižší.
Zelenovlasý mladík se položil na záda a roztáhl ruce, hlavu otočil tak, aby na Di Roye viděl. "To mě mrzí…" broukl hraně zdrceně.
"Neprovokuj, zlato," okomentoval to bělovlasý. Shodil si z ramen koženou bundu a vrátil se zpět k posteli. Teď již stará, nehezká jizva na jeho předloktí byla vidět. Klekl si na postel tak, že měl jednu Plateadovu nohu mezi svými a sklonil se nad něj. Vlasy mu spadaly do tváře. Ukazováčkem se opřel o jeho hruď. "Ještě trochu mne štvi a zastřelím tě."
"Prstem…" mladší k němu zvedl pohled a pousmál se, zvedl nohu, která byla mezi stehny druhého. "Určitě by si s mou zkrvavenou mrtvolou dělal něco nepatřičného…" obvinil ho a jednou rukou se přesunul zpátky na jeho bok.
Di Roy se narovnal, sáhl za sebe a vzápětí již mířil pistolí na druhého, protože ji předtím měl schovanou vzadu za opaskem. "Samozřejmě, že bych tě zastřelil prstem, a pak tvé mrtvé tělo zpeněžil, znám pár chlápků, kteří by za ještě teplou mrtvolu takhle mladého kluka zaplatili nemalé peníze," z jeho výrazu nebylo poznat, zda to myslí jako žert. Ani pistoli neodkláněl.
"A postavíš si za ty peníze vlastní malou školku na venkově…" pousmál se, prsty pronikl pod lem trička druhého. Buď byl zvyklý, že na něj jeho milenec mířil pistolí, nebo nevěřil, že vystřelí. A možná si jen hodně přál umřít. "Mrzí mě, že tam nebudu moct být s tebou…" zašeptal a položil hlavu na matraci, pohledem putoval ke stropu.
Světlovlasý se zamračil. "Asi tě vyhodím ještě před sexem," povzdechl si, když se sklonil, aby mohl zbraň položit na zem vedle postele. Poté se znovu narovnal a stáhl si ze sebe černé tílko. Na krku mu zůstala viset známka. Byl si jistý, že podle ní ho jednou identifikují, až se bude jeho tělo dlouho rozkládat v nějaké stoce.
"To bys udělal?" mladší naklonil překvapeně hlavu na stranu, podepřel se na jednom loktu a nadzvedl se, prsty volné ruky se vydal po jeho vypracovaném břiše.
"Klidně," ohrnul horní ret. Sáhl do kapsy kalhot a vytáhl si gumičku, aby si mohl stáhnout vlasy dozadu a pořád mu nepadaly do obličeje. Vadily mu, jak byly jemné. Jemně se mu zachvěla levá ruka, jak s ní byl nucen pohybovat v nečastém pohybu a pozici. Zaklel.
Zelenovlásek přivřel oči a zvedl se do sedu, "co je s tebou…?" položil si jednu dlaň znova na jeho bok a opatrně se otřel rty o ty jeho, jako by se bál, že mu druhý ucukne. Byl na něj ještě protivnější, než obvykle.
Rinker si položil obě ruce na jeho hrudník, jako kdyby se ho chtěl pokusit v nejbližší době od sebe odstrčit, přesto se sám natáhl, aby jej mohl políbit o něco vášnivěji on sám. "Nevím, co by se mnou mělo být," odpověděl mu stejně nemilým tónem, jako mluvil předtím. Prsty jemně tahal za jeho šátek. "To ty jsi nějaký málo žhavý, zlato," dodal ještě.
"Říkal jsi, že máme celou noc…" mladší pokrčil rameny a odtáhl se od něj, a sundal si mikinu, zelený šátek, který měl okolo krku, i černé tílko. Položil se znova na záda a přitáhl si druhého k sobě, aby si mohl přivlastnit jeho rty, jednou dlaní se vydal na jeho záda.
"Hmm... skoro celou noc," opravil se a tentokrát jeho tón byl nepatrně jiný. Rinker se přesunul tak, aby seděl obkročmo na druhém a opřel se o levou ruku, přestože mu to činilo obtíže. Měl spokojeně zavřené oči, když ho druhý líbal a celkově se zdál uvolněnější. Palcem se třel o jeho bradavku.
Plateado pokrčil nohy, čímž svého milence donutil se posunout výše, ze zad se přesunul dlaní na jeho bok a prsty druhé se vydal k pásku, který držel jeho kalhoty, aby ho mohl začít rozepínat. Dál se vpíjel do jeho úst a útočil na ně vlastním jazykem.
Světlovlasý nakrčil čelo, protože jej zabolela ruka, jak se o ni delší dobu opíral. Zkusil změnit její polohu. Byly dny, kdy byla v pořádku a ty, kdy dělala problémy. Narovnal se a skousl si ret. Opravdu nerad ležel pod druhým, ale tu paži musel uvolnit a nezatěžovat, pokud nechtěl chytnout křeč. Pomohl mu rozepnout svůj pásek a kalhoty. Za žádnou cenu by si neodpustil, kdyby ukázal, že něco není v pořádku.
Arturo přivřel oči, poznal na něm pravý důvod toho, proč se znova narovnal, ovšem kdyby to dal najevo, byl si jistý, že by ho druhý rovnou vyhodil z bytu, nestihl by si nejspíš ani posbírat věci. Sám se vytáhl do sedu, jako by ho přitahovalo tělo druhého jako magnet, a vydal se rty a zuby po linii jeho klíčních kostí, jednou dlaní vklouzl pod lem jeho spodního prádla.
Rinker vjel prsty pravé ruky do zelených vlasů a jen nepatrně naklonil hlavu na stranu, aby mu usnadnil přístup k vlastní kůži. Druhou nechával svěšenou odpočívat. Poposedl si a vyšel druhému vstříc svým rozkrokem.
Mladší se nepatrně pousmál do polibků, kterými pokrýval jeho kosti a vklouzl jazykem do prohlubně mezi nimi, než jednu z nich lehce kousl. Posunul se níže po jeho hrudi, aby stejnou péči mohl věnovat i jedné z jeho bradavek, s druhou si začal hrát nehty volné ruky, dlaní se zatím stále jen pomalu věnoval jeho penisu.
Světlovlasý zaklonil hlavu a s přivřenými víčky si užíval péči svého milence. Dlaní klesl na jeho záda, které začal masírovat, než s ní zase vjel do jeho vlasů a zatahal za ně, aby mu mohl darovat polibek na rty. "Zlato," zašeptal do jeho rtů, "to jste měli sexuální výchovu s mým bratrem, nebo proč mám pocit, že jsi zrůžověl."
Mladík pozvedl jedno obočí, "já nevidím příliš velký rozdíl od normálu…" pokrčil rameny a pousmál se, vpil se do jeho rtů, možná, aby mu zabránil odporovat, rukou, kterou neměl v jeho rozkroku, sjel na jeho hýždě a stáhl mu kalhoty níže, aby se dostal k holé kůži.
Rinker nepatrně sebou cukl, ale polibku ani ruce se nebránil. Dokonce inicioval své svlékání a dopomohl mu i levou rukou. Když byl úplně nahý až na ponožky, zaměřil se na rozepínání kalhot druhého. "Mmm..." zamručel do polibku, když nahmatal vzrušení svého milence, které se hlásilo o pozornost. A aktivně se mu začal věnovat.
"Počkej…" zelenovlasý se od něj mírně vzdálil, aby se mohl natáhnout ke své tašce, která naštěstí ležela nedaleko, a vytáhl vlastní peněženku, ve které nosil kondomy pro příležitosti, jako byla tahle. Málokdy se mu jeho milenec ozval dříve než pár minut předtím, než se s ním někde sešel, pokud se mu vůbec předem ozval, a v jeho bytě stejné nebylo nic jiného, než postel. Naslinil si prsty a jedním putoval ke vstupu do jeho těla, volnou rukou si ho přitáhl znova k polibku.
Di Roy se vrátil k masírování rozkroku svého milence. Polibky klesl na jeho krk a ramena, trochu se přitom prohnul, aby zlepšil přístup druhého - mohl si jej snadněji připravit. Levou ruku trochu obtížně se usídlil na druhém rameni Plateada a držel se ho, jak věděl, že bude potřebovat opěrný bod. Nikdy si nedovoloval sténat.
Arturo přidal další prst a chvíli roztahoval jeho svaly, rty se mezitím vydal na jeho krk, než do něj pronikl i třetím. Druhou rukou si jej za bradu přitáhl k polibku a okamžik si užíval horkost jeho rtů, než z něj prsty vystoupil a položil ho na záda. Uvědomoval si, jak nemá tuhle polohu rád, ale nechtěl trápit jeho ruku. Otevřel zuby kondom a nasadil si ho, pak si v kleku udělal pohodlí mezi jeho stehny a sklonil se nad ním.
"Za tohle..." pronesl k němu stříbrnovlasý, přičemž uchopil jeho penis a navedl si ho do svého těla, sám mu vyšel vstříc, "... tě zastřelím." Vydechl a přitáhl si k sobě druhého víc stehny. Levou ruku nechal ležet na povlečení. "Jednou určitě," pousmál se.
"Já vím…" zelenovlásek se sklonil a letmo ho políbil, pronikl do něj celou délkou a nechal si okamžik na vydechnutí, než začal s pravidelnými pohyby, "budu se pro tebe šetřit…" zavrněl u jeho ucha a vtiskl mu pod něj rychlý vlhký polibek.
"Drž se hlavně dál od toho, co dělá tvůj otec," snažil se, aby na jeho tónu nebylo poznat, jak úžasný je to pro něj pocit. "Protože... mafie není pro takové bárbínky jako jsi ty," skousl si ret a pevně k sobě semkl víčka. Zhluboka se nadechl a začal vlastní pánví vycházet vstříc přírazům.
Zelenovlasý o něco zrychlil, dál se polibky věnoval jeho krku, "i kdybych se k tomu někdy dostal…" zašeptal a něžně skousl jeho ušní lalůček, "stejně nenechám nikoho jiného než tebe, aby mě zabil…" pousmál se a putoval rty znova k těm jeho, divoce si je přivlastnil, dlaní ruky, kterou se neopíral o matraci, se vydal k jeho vzrušení.
Di Roy se jemně chvěl pod jeho přírazy a mohl se snažit sebevíc vypadat, že se jej to netýká, ale přece jen to bylo silnější než on. Užíval si polibky a byl za ně rád, protože když mu do nich unikl tichý sten, umlčely ho rty druhého. Dlaní pravé ruky si k sobě přitahoval druhého, jak bez něj nemohl být. A tou levou hladil povlečení, možná místo svého milence.
Zelenovlásek si ještě pár okamžiků přivlastňoval jeho rty, než se polibky vydal znova k jeho klíčním kostem, stačilo mu jen pár dalších prudkých přírazů, aby vyvrcholil. Vystoupil z jeho těla, sundal si kondom a zhluboka se nadechl, jak se snažil rychle vzpamatovat. Znova se v kleku sklonil nad jeho tělem a neodpusil si letmý polibek na vnitřní stranu jeho stehna, než ho vzal do pusy.
Rinker si zakryl tvář dlaněmi a skousával si kůži, jak si přísně nedovolil sténat. Přerývaně dýchal a chvěl se. Nakonec mu ovšem neunikl sten, ani když bouřlivě vyvrcholil do milencových úst. "Arture, pojď ke mně," vydechl. Zůstal ležet se zavřenýma očima, téměř nehybně, až na pravou dlaň, kterou natáhl k svému příteli. Možná ještě stále nebyl tolik při smyslech, protože si dovolil být milejší.
Mladší vzal jeho dlaň a něžně ho do ní políbil, než si lehl vedle něj a přitáhl si ho k sobě. Otřel se rty o jeho tvář a jazykem hravě přejel po těch jeho. "Slib mi to…" zašeptal a prsty se vydal po jeho boku, "že jestli mě má někdo zabít, budeš to ty…"
Di Roy ani neotevřel oči. "Slibuji..." řekl a zívl. "A tvé tělo prodám nějakému perverznímu chlápkovi. Takže musíš zemřít mladý, stejně bych to s tebou dlouho nevydržel." Decentně se k němu přitulil, jak hledal teplo.
"A za ty peníze si postavíš školku na venkově…" dokončil mladší.
22.4
Grimmjow si otevřel dveře vlastního domu a vešel dovnitř. Byl celý promoklý, protože během tréninku začalo pršet a ač si celou cestu domů zaběhl, stejně dešti neutekl. Otřepal se, neměl rád, když měl vlasy zplihlé kolem tváře. Shodil tašku z ramen a vyzul si boty, přičemž si rovnou sundal ponožky. Další na řadě bylo tílko.
Tmavovlásek sedící v pokoji odložil matematickou sbírku, kterou našel u postele svého přítele, když uslyšel jeho příchod, a vydal se ke dveřím, aby mohl tyrkysovovlasého přivítat. Rozesmál se při pohledu na něj, "sluší ti to…" poznamenal a vydal se k němu, aby ho mohl políbit na přivítanou. Nevypadalo to, že by mu vadilo, že je druhý mokrý.
Jaegerjaquez jej objal jen jednou rukou kolem pasu, protože v té druhé měl své mokré svršky, které ze sebe za tu dobu stihl stáhnout. Mazlivě se otřel svými rty o ty druhého a zavrněl. "Hezky hřeješ," poznamenal a líbl ho na nos. "Cos tu beze mě dělal? A co plánuješ dělat se mnou?" přivřel přitom smyslně oči a trochu našpulil rty.
"Prohlížel jsem si tvoji matiku…" pousmál se tmavovlásek a natáhl se, aby ho mohl líbnout na rty, "ale teď tě plánuju hodit do horké vany," přejel dlaněmi po studené kůži jeho zad, "a mohl bych se k tobě přidat…"
"Mmm... matematika~" zavrněl, "dneska bychom měli počítat." Pohladil černovlasého po tváři. "Ale až po koupeli," kývl a chytl druhého za ruku. "Máma tam má určitě nějaký aromatický olej do koupele," pronesl natěšeně. "Špindíra Grimm se již tak dlouho nekoupal," přiznal se, přičemž se vydal směr koupelna a druhého vedl sebou.
...
Tmavovlásek si sundal poslední kus oblečení a mírně se zachvěl, protože na chladných kachličkách koupelny mu bosky nebylo nijak teplo. Usmál se na svého milence, který už seděl ve vaně, a vlezl si za ním. Vetřel se mezi jeho stehna a opřel se pohodně zády o jeho hruď. "Příjemné…" zavrněl.
Grimmjow přejel dlaněmi od jeho ramen níž po pažích, pak zase kousek vyjel nahoru a usídlil se tam. Políbil svého milence do vlasů a usmál se, i když to druhý nemohl vidět. "Je..." souhlasil. Spokojeně zaklonil hlavu dozadu a zavřel oči.
Ulquiorra si opřel hlavu o jeho rameno a natočil se k němu tváří, "tohle bychom měli praktikovat častěji…" poznamenal a natáhl se, aby ho mohl políbit.
"Musíme si koupit vlastní olejík, nějaký tyrkysový," navrhl Jaegerjaquez, když rozpojil jejich polibek.
"Šmoulí…" pousmál se druhý. Odtáhl se od Jaguerjaqueza a otočil se, aby se k němu mohl vrátit čelem. Udělal si znova pohodlí na jeho hrudi, ovšem byl níže, takže měl nohy za sebou zvednuté, aby se vůbec vlezl do vany a konce černých pramenů máčel ve vodě. Opřel se o něj dlaněmi, aby si na ně mohl položit bradu a zadíval se mu do tváře.
"Grimm má šmoulí barvu rád," zazubil se tyrkysovlasý a zčesal Ulquiorrovi prameny z tváře. "Moc se nehnízdi," napomenul ho pak, protože když se mu klouzal po rozkroku, rozhodně ho to nenechávalo chladným.
"Co ty víš, jestli to nedělám naschvál…" zavrněl Cifer a široce se na druhého usmál, "třeba to byl celou dobu můj plán, dostat tě do vany a něco s tebou provést…"
Jaegerjauez našpulil rty a zakroutil hlavou. "A já se nenechám, abys věděl," pronesl dětským tónem a přejel pohledem po těch částech chlapcova těla, které neskrývala voda. Věděl, že to bude těžký boj. Zavřel raději oči a znovu zaklonil hlavu, čímž se dostal do odpočinkové relaxační polohy a nic jej nemohlo rušit.
"Vážně?" tmavovláse se vytáhl výše, třel se přitom vlastním bříškem o druhého, až byl tváří na úrovni té jeho, a zapřel se o okraj vany. Rty se něžně dotkl těch jeho a přejel po nich jazykem, jednou rukou se chytil okraje vany za tyrkysovovlasým, aby se mohl mírně nadzvednout, druhou se vydal po jeho hrudi.
"Vážně... nic nebude," semkl k sobě přísně rty a nechal oči zavřené.
Ulquiorra se od něj beze slova odtáhl a narovnal se v kleku, aby se mohl vyškrábat do sedu na protějším okraji. "Jsi si opravdu jistý…?" zeptal se a chodidly se vydal po vnitřních stranách jeho stehen.
Grimmjow se na něj podíval. "Ulquiorra nám zase zlobí," zhodnotil situaci a neodpustil si zkoumavý pohled po jeho těle. Dal nohy k sobě a posadil se, aby mu mohl chytit chodidlo, kterým jej chtěl dráždit. Zakroutil hlavou. A sám si k černovlasému klekl.
"Copak…?" tmavovlásek naklonil hlavu na stranu a olízl si rty, než se ke druhému naklonil.
Jaegerjaquez si jej přitáhl zpátky k sobě a objal ho. Dlaněmi mu sjel na kyčle. Otřel se svým nosem o ten jeho. "Moc dobře víš, jak reaguji na takové škádlení," zavrněl, "a ty zlobivě musíš pořád vystavovat své nožky nebo je dokonce zneužívat, abys mne provokoval."
"Nevystavuju je pořád…" bránil se druhý a uvelebil se znova v jeho náručí. "Je spousta situací, kdy je nevidíš… představ si, že bych chodil jako Hirako a ty by si celou matematiku sledoval moje nohy…"
"V matice, když počítáme něco záludnějšího, přejíždíš nártem po nožce židle," řekl tyrkysovlasý. "V dějepise máš většinou nohy překřížené, to samé v zsv. V zeměpise na tvoje nohy nevidím, protože se díváme na filmy. Fyzikální ani chemická učebna nemají dobré lavice. A Komamura po nás chce číst úryvky, což mi trvá dlouho... zapomněl jsem na nějaký předmět, co máme spolu?"
"Kolik let už zkoumáš moje nohy?" druhý se pobaveně usmál, "mé nohy se cítí, jako by je pronásledoval stalker… už se nikdy nebudou schopné ve škole uvolnit, nikdy jim tam už nebude dobře…" našpulil rty, "co v angličtině?"
"Jen po dobu, co spolu chodíme," odpověděl mu Grimmjow s pokrčením ramen, nepřipadalo mu to zvláštní. "V angličtině si občas odpočítáváš čas pohyby chodidlem ze strany na stranu, a když mluví Ogichi, tak si jednou nohou stoupneš na druhou a sem tam naštvaně dupneš."
Ulquiorra se rozesmál, "Měli bychom si na chvíli vyměnit místa…" podotkl. "Ale představ si, že by si to všechno neviděl v kalhotách, ale v uplých černých nadkolenkách, které by končily jen kousek pod lemem sukně…"
"Takové věci si jaguárče představovat nebude, protože by se to projevilo na jistých jeho partiích a to hodný krotitel jaguárů Ulquiorra přece nechce," líbl ho na nos a znovu se usídlil jako předtím, byl opřený zády o vanu a Cifer ležel mezi jeho nohama. "A navíc... nemyslím si, že bys měl co sledovat, když bych seděl před tebou..."
"Určitě by bylo na co se dívat…" chlapec na něj mrkl a natáhl se, aby ho mohl něžně políbit na rty. "I když, kdyby mi ve výhledu nebránila školní uniforma, určitě by to bylo lepší…" s úsměvem se zamyslel.
"Náhodou mi školní uniforma sedne jako málokomu," poznamenal tyrkysovlasý, i když se předtím zdálo, že bude skromně tvrdit, že není takový krásný, jak si ve skutečnosti myslí, že je.
"Zakrývá ty nejlepší části," zamračil se tmavovlásek.
Grimmjow se mu zadíval do tváře. "Začínám mít pocit, že tě zajímá jen jedna věc..."
"To není pravda…" tmavovlásek našpulil rty. "Pokud se zrovna dobrovolně neodhaluješ, zakrývá celé tvoje tělo…" upozornil ho, "všechny dobré části jako tetování nebo to úžasné znamínko zůstávají skryty," oznámil. "I když je pravda, že to znamínko by mělo být odhalováno jen v soukromí…" natáhl se a s úsměvem svého přítele lehce políbil na rty.
Jaegerjaquez mu zčesal vlasy, než vzal jednu jeho ruku a navedl si ji na místo, kde mu přecházela hýždě v stehno. "Tohle znamínko?" zeptal se. "Všiml sis ho?" pokračoval. "Ogichi se mi smál, že kdybych byl holka, tak ho mám fakt na sexy místě," postěžoval si.
Tmavovlásek si raději nechal pro sebe poznámku o světlovlasém Grimmjowově kamarádovi, "přesně to…" broukl a přejel prsty po tom místě, "mně se zdá dostatečně sexy i tak…" zavrněl a znova ho políbil.
"Vyfotím ti ho a nechám zarámovat, ať si ho můžeš pověsit nad postel," mrkl na něj tyrkysovlasý a na utvrzení mu tentokrát daroval polibek on. Dlaněmi se přesunul na jeho záda a začal mu je částečně masírovat, jak jej po nich hladil společně s voňavým uvolňujícím olejem, který v koupeli měli.
"A jednu malou fotku do peněženky…" broukl černovlasý mladík a znova se zazubil.
"Ale ne abys to - až budu slavný model - zpeněžil," zavrněl Grimmjow a políbil ho na nos. "Máš rád masáže?" zeptal se, přičemž ho nepřestával hladit. Cítil se spokojeně a byl šťastný.
"Chceš mi udělat masáž?" Ulquiorra se od něj nepatrně odtáhl a s úsměvem se mu zadíval do tváře, "nebránil bych se jí…" zavrněl.
"Tak se otoč zády ke mně..." zavrněl na něj Grimmjow, "...pokud tedy nechceš, abych ti udělal... třeba... masáž nohou..."
Černovlasý mladík se široce usmál, "ten nápad se mi líbí…" Odtáhl se od tyrkysovovlasého a otočil se, aby se mohl posadit čelem k němu. Nohy si natáhl tak, že je měl mezi Grimmjowovými stehny a jeho chodidla se lehce dotýkala mladíkových boků.
Grimmjow labužnicky přejel prsty po liniích kotníků svého přítele až na jeho lýtka a rozkošnicky se pousmál. Než si vyvolil jen jedno chodidlo. Palci se zapřel do jeho chodidla, přičemž si ho něžně přidržoval ostatními prsty, které měl položené na jeho nártu. Jemnými krouživými pohyby ho uvolňoval a sledoval své počínání.
Ulquiorra se pohodlně opřel za sebou, zaklonil hlavu a přivřel slastně oči, "příjemné…" šeptl a volnou nohou se mazlivě otřel o bok světlovlasého.
Jaegerjaquez se pousmál. Ještě několik okamžiků se věnoval masáži chodidla, než začal uvolňovat i prsty. Přejížděl zaujatě po jejich bříškách a kloubech, než celé chodidlo druhého nadzvedl a sklonil se k němu, aby mohl zkusmo jazykem přejet mezi jeho prsty a vsát do úst malíček.
Černovlasý mladík zavřel oči a na rtech se mu usídlil jemný úsměv. "Tohle bychom měli dělat častěji…" zavrněl a olízl si rty, z paměti se vydal chodidlem z boku druhého po jeho vypracovaném bříšku níže.
"Hmm..." souhlasil tyrkysovlasý do kůže jeho chodidla, až poté se na něj podíval a nepatrně zvedl hlavu, vzdálil se ovšem od nožky, kterou opečovával, jen minimálně. "Vana není tak zbytečná, jak jsem si myslel," zavrněl a znovu se jazykem vetřel mezi dva milencovy prsty. Vlastní dlaní neopomínal masírovat zbylou část Ulquiorrova chodidla.
"Proč zbytečná?" Ulquiorra tázavě pozvedl jedno obočí, volnou nohou, kterou putoval po jeho těle, se zastavil na podbřišku tyrkysovovlasého.
Grimmjow zase musel přestat obšťastňovat prst na chlapcově noze, aby mu mohl odpovědět. "No, bez tebe je koupání zbytečně zdlouhavé," vysvětlil mu.
"Beze mě všecko…" když to nevypadalo, že mu v tom druhý hodlá bránit, tmavovlásek se rozhodl pokračovat v cestě, kterou vytyčil své volné nožce.
"Pan skrytě dominantní si nějak začíná moc věřit," podíval se na něj Jaegerjaquez a pustil jeho nohu, aby se mohl přemístit mezi jeho stehna. Obklopil ho svými pažemi a zůstal se na něj dívat s přivřenýma očima. "Asi bych mu měl něco udělat, aby zkrotkl a pochopil, že samolibá kočka jsem tu já..." cvakl o sebe zuby, jak deklamoval svou nebezpečnost.
Ulquiorra ho objal stehny okolo pasu a jednu paži obtočil okolo Grimmjowova krku, "co, když se mi to bude líbit…?" nadhodil s úsměvem. Volnou rukou přejel něžně po jeho boku a usídlil se u kyčelní kosti druhého, "co potom?"
"Budeš špatná kořist," našpulil tyrkysovlasý rty.
hirako a jeho anorektické pohmoždené telo v košilce? * * <3333 sem v nebi! :D
+ ta mafie, zbrane , rychlej sex a tak..nadherný:D <3
celej den sem chodím kvůli tomu to dílu a nelituju toho! <3