Spoluautor: Seiriel Gynwaell (blog)
Prohlášení: Tato povídka se žádným způsobem nesnaží hanobit Bleach a autoři Roku Humra si nenárokují žádnou z postav (pouze je zneužívají pro své osobní potřeby *perverzní smích ]xD*).
Žánr: komedie, shonen-ai/yaoi
Varování: Výskyt násilných scén, scén nevhodných pro děti, vulgarismů a nemyslů všeho druhu (kterých je tam nejvíce)
Anotace: Když vám tak to komentování šlo, tak vám tu 2. polovinu dáme dřív. Jen doufám, že můj dobrý skutek zase nebude odměněn tím, že mi přestane jít PC.
Pozn. Ten obrázek je úžasný, že?
Přejí příjemnou četbu.
21.7
Ogichi ležel na domovním zvonku a perverzně se přitom chechtal. Opravdu by se smál, kdyby přišel nevhod. Jen tak - ze zlomyslnosti. U nohou mu ležela taška, v které schovával propašovaný alkohol a v ruce držel velice zvláštní krabici, jejíž obsah nikomu nebyl znám.
Ichigo stál kousek od něj a lehce se usmíval. Byl rád, že jeho bratr je na tom lépe než ráno. Chvíli to trvalo, než se dveře otevřely. Za nimi stál tmavovlasý mladík, nenamalovaný a s brýlemi, protože když zůstával doma, čočky si nikdy nenasazoval. Na sobě měl jen dlouhé tričko s potiskem zombie a nápisem, které měl půjčené od svého milence. Sahalo mu do půlky stehen, proto na sobě nic dalšího neměl, nebyla mu zima a Grimm se o žádné důležité návštěvě nezmiňoval. Kdyby ho viděl někdo cizí, nejspíše by si o něm myslel, že je to dívka.
"Hmm... Grimm objednal striptérku a to ani nevěděl, že ho hodláme navštívit," řekl uznale bělovlasý chlapec a raději chytil dveře, aby mu Ulquiorra nezabouchl před nosem. Zvedl tašku ze země a ozval se typický zvuk, kterým o sebe cinkají lahve. Naklonil se k černovlasému. "Řeknu ti tajemství, to triko, co máš na sobě... je napůl moje," napodobil Grimmjowovo zavrnění a vydal se hlouběji do bytu. "Grimmí, jsem doma~"
"Mám se bát, že se z něj osypu…?" Cifer tázavě pozvedl jedno obočí, i když se na něj druhý nedíval.
Zrzek kolem něj přešel a ledabyle ho pozdravil, než následoval světlovláska. Černovlasý za nimi zavřel a s povzdechem se vydal stejným směrem.
Starší dvojče Kurosaki zavětřilo a vydalo se do kuchyně. "Grimmí vaří romantickou večeři," komentovalo, odložilo si krabici na stůl i s taškou. Poté přešlo za tyrkysovlasým a pláclo ho po zadku. "Není nic víc sexy, než baseballista v kuchyni," poznamenal a natáhl se kolem svého kamaráda, aby mu ukradl jeden rýžový závitek.
Jeagerjaquez ho ovšem klepl přes ruku. "Necháš to," zavrčel na něj. Nikdy neměl rád, když mu někdo kradl jídlo přímo z pánvičky.
Ogichi nakrčil čelo. "Bručoune," vyplázl na Grimmjowa jazyk. "Přinesl jsem zákusky od Ashida... a nějaké pití... a Ichiga, abych se tu nenudil," dloubl prstem tyrkysovlasého do boku, protože moc dobře věděl, jak je lechtivý a že kvůli tomu celý naskočí. Díky čemuž se staršímu dvojčeti podařilo ukrást závitek.
Tmavovlásek se posadil na židli vedle zrzka, který si už udělal pohodlí nad krabicí zákusků a právě zkoumal, jaká je nadílka z cukrárny. "Osaháváš můj zadek…" upozornil bělovláska, "hodláš tady spát?" zeptal se ho pak, protože mladík vypadal, jako by se sem hodlal nastěhovat a dohlížet nad děním, dokud Ulquiorra sám se nepřesune zpátky domů.
"Tak tvůj zadek, jo?" podíval se na něj Grimmjow a usmál se. Vypnul sporák, protože dovařil. I když teprve teď začínal ten pravý boj, kdy se bude snažit alespoň jeden závitek uchránit před Ogichiho žravostí. "Měl jsi říct, že přijdeš, Ogichi, udělal bych toho víc," poznamenal ke svému kamarádovi.
Bělovlasý pohodil hlavou. "Budeš se divit, ale nepřišel jsem se najíst a ani tu přespat," spokojeně dožvýkaval. "Mimochodem, ani tvá máma nedělá lepší~" znovu ho plácl po zadku. "Přišli jsme s bráchou zapít, že vám to s Ciferem tak klape," mrkl na černovlasého.
"Přišli jste se s bráchou napít…" upravil to Ulquiorra. "Nečekal bych, že zrovna ty budeš něco takového chtít zapíjet…" poznamenal, "asi tě nedonutím přestat šahat na ten zadek, co?" otočil se na jeho bratra, "tobě to nevadí?"
"Zvykl jsem si… taky si zvykneš…" pousmál se a natáhl se pro jeden neveliký zákusek.
Bělovlasý nakrčil čelo. "Grimmí, řekni mu něco, je na mně zlý," postěžoval si Ogichi, "onehdá mi řekl, že prý si málo myju vlasy - to jsem si zapomněl postěžovat. A teď... že prý jsem přišel z jiného důvodu, než říkám..." Vňukl. "Vždyť ale já mám Grimmího rád a vždy oslavuju, když je Grimmí šťastný~"
Jaegerjaquez zvedl obraně ruce. "Já nic... já zadek..." bránil se. Nandal závitky na talíř a rozhlédl se po kuchyni, že se tam asi všichni nevlezou a bude potřeba se přemístit do obyváku.
Tmavovlásek vstal a přešel ke svému milenci, jednou dlaní přejel po jeho hýždích, jako by nechtěl nechat osahané Ogichim, "potřebuješ s něčím pomoct?" zeptal se, když viděl výraz v jeho tváři, který naznačoval, že se hodlá někam přestěhovat.
"Vezmi tohle směr obyvák," podával mu talířek, který držel, "a chraň to před nájezdníky." Sám pobral ještě několik věci, které byly nutné k večeři. "A vy dva poberte své dary..." promluvil ke dvojčatům. "A jestli si, Ogichi, zabereš můj polštář, tak ti strčím prst do ucha," zašeptal výhružně k bělovlasému, kterému se hned při zmínce o obyváku zaleskly oči.
"Můžu to chránit tím, že to sním?" zeptal se mladík a vzal si jeden závitek z talíře, než se vydal na určené místo.
Ichigo mezitím dojedl zákusek, do kterého se pustil, a sebral celou krabici, aby se i s ní vydal v závěsu za svým bratrem.
"Vařil jsem to pro tebe, očekávám, že to sníš," mrkl na něj tyrkysovlasý. Ovšem jak se chvíli zapomněl, již jej předběhl Ogichi a blížil se k velkému huňatému polštáři. "Kurosaki!" věnoval se mu hned Grimmjow. "Ty si koleduješ!"
Bělovlasý objal polštář a vyplázl na svého nejlepšího kamaráda jazyk. "Jaegerjaquezu! Ukaž kozy a já ti ho vrátím~" Přičemž udělal paroháče a posadil se na pohovku za sebou.
Tmavovlasý mladík jen zakroutil hlavou a posadil se do křesla, nohy si dal do tureckého sedu, aniž by příliš řešil, co má na sobě, a talíř si položil do klína, jako by se nehodlal o jídlo s nikým dělit. "Jste jako malí kluci…" povzdechl si s plnou pusou, ovšem neubránil se nepatrnému pousmání. Jídlo, které se mu dostalo do rukou, mu očividně spravilo náladu z protivné na snášenlivou. Musel uznat, že jeho milenec vařil několiksetkrát lépe než jeho sestra.
Zrzek položil krabici na stůl a ukradl z ní ještě jeden kousek, než se posadil vedle svého bratra, i když kousek dál, kdyby se chtěl s Grimmjowem prát o polštář, aby neutrpěl jeho zákusek.
Jeagerjaquez odložil věci, co nesl, na konferenční stolek a ukázal na Ogichiho prostředníček. "To ti nestačilo, že jsme se spolu dneska sprchovali?" zeptal se ho pak a přivřel oči. "Navíc... já do podprdy narozdíl od tebe nemám co dát, takže ti ani nemám, co ukazovat," vyplázl na něj jazyk a šel si sednout na zem před křeslo, aby byl blíž svému příteli. Opřel si hlavu o jeho koleno.
"Slušňáčku," zašklebil se na něj bělovlasý, ale i přesto se zdálo, že je mu v přítomnosti Grimmjowa dobře a užívá si, že není ignorován, když by mohl, pro přítomnost černovlasého. "Dá si slušňáček marcipánového Šmoulu?" zeptal se pak, když se dostal ke krabici. Jaegerjaquez nadšeně kývl. "A dáš mi za něj hubinu?"
"Nedá ti za něj hubinu…" odpověděl za tyrkysovovlasého Ulquiorra a sklonil se, aby mohl svého milence políbit do vlasů. "Máš to dobré…" poznamenal.
"Víš, Ogichi, tady pán je totiž skrytě dominantní a neskrytě majetnický," zazubil se Grimmjow na svého kamaráda, přičemž se natáhl dozadu, aby mohl přejet dlaní po stehnu svého přítele. Chtěl jej tím 'skrytě dominantní' poškádlit, ale na druhou stranu doufal, že to nebylo moc a nenaštve ho tím.
Ogichi se toho hned chytl. "Hmmm... vidím ho v latexu," řekl nadšeně. "Aneb Jak se z emaře stal gothic."
Tmavovlásek ukázal na staršího kurosakiho rolkou, kterou se právě chystal jíst, "abych se neprojevil jako neskrytě dominantní a nepřinesl si na tebe bič…" vyplázl na něj jazyk.
Domem se ozval zvonek.
"Vy jste pozvali i Shinjiho?" začal se zvedat Grimmjow, "Nebo to sousedi se bojí, že jim zase vystrašíš psa tak, že vyleze na strom a budou ho muset sundávat hasiči?" podíval se na bělovlasého, který se tvářil nevinně. Raději nečekal na odpověď a vydal se ke dveřím. Došel k nim a otevřel. Samozřejmě, že tam světlovlasý stál.
"Zdravím…" prohodil bělovlásek a vydal se dovnitř, za dveřmi se zastavil, aby se mohl vyzout. "Ogichi se zmínil, že se sem chystají, přišel jsem vás krotit a podívat se, jak se daří tvému vztahu…"
Jaegerjaquez na něj mávl. "A že by někdo řekl mně, že se chystá přijít, to ne..." povzdechl si, přesto se na Hiraka široce usmál, byl rád, že se dostavil i on. Přece jen si pamatoval, že mu slíbil, že si připomenou dětství. Byl s ním rád. "Sedíme v obyváku, Ogichi mi vzal můj polštář, má večeře propadla v konto Ulquiorrovi a Ichi nám nejspíše sní všechny zákusky," informoval jej a šel společně s ním do místnosti, o které se zmínil.
"Mám taky něco…" světlovlásek mu podal tašku, kterou s sebou přinesl. Mladíky v obýváku pozdravil mávnutím a posadil se na volné křeslo.
Ulquiorra se na něj zkoumavě zadíval, překvapilo ho, když mu blonďák stejným způsobem pohled opětoval.
Bělovlasé dvojče ukázalo na tyrkysovlasého Šmoulu s urvanou hlavou a vycenilo zuby. Jeagerjaquez si zakryl oči, že se na to nemůže dívat. "Musíme zapít šmoulího bojovníka," pronesl pak a nechal si hodit od Ogichiho - zvláštní, jak si najednou rozuměli i beze slov - jednu z lahví. Otevřel ji a nalil si do skleničky. Hostitelská nálada ho nejspíše opustila, aby mezi svými kamarády létal jako servírka a ptal se, co chtějí nalít.
Hirako se sám natáhl pro jednu ze skleniček, aby si mohl nalít, nevypadalo to, že by hodlal cokoliv jíst.
Tmavovlásek si při jeho pohybu všiml otlačenin na zápěstích, které byly vidět pod jeho rukávy, pozvedl tázavě obočí, ovšem nekomentoval to, místo toho vrátil svou pozornost k jídlu. Sám nevypadal, že by se příliš hrnul do pití.
Bělovlasé dvojče naopak si uzmulo celou jednu láhev a o skleničku nejevilo sebemenší zájem. Napil se, a až poté sáhl znovu do krabičky se cukrovím. "Šmoulinku?" mrkl na Grimmjowa. "Ashido si pohrál i s jejím spodním prádlem," nabízel.
Jeagerjaquez se na ni podíval. "Ukaž..." vzal si ji od něj a podíval se. "Když je naostro!" Přesto si ji nesl sebou.
"No právě..." zahihňal se Ogichi. "Hej, Cifere, asi bys měl začít žárlit," ukázal na tyrkysovlasého, které právě ulomil Šmoulince hlavičku a začal ji okusovat. Vrátil se přitom na své místo na podlaze u svého milence, skleničku si položil vedle sebe.
Ichigo dojedl druhý zákusek a taky si nalil, nepotřeboval se dostat do stejného stavu, do jakého se pravidelně dostával jeho bratr, potřeboval se udržet na nohou, aby mohl svého bratra nakonec odtáhnout domů.
"Nemám potřebu žárlit na… blondýnu, která chodí na ostro…" prohodil tmavovlásek a natáhl se, aby mohl již poloprázdný talíř položit na stůl, jednou rukou se pak vydal ke svému milenci, aby se mu mohl začít prsty probírat ve vlasech.
Ogichi se narovnal. "V tom bych ti oponoval, protože člověk, kterého si vážně cením a mám k němu respekt, Muguruma Kensei říká, že ti světlovlasý jsou mnohokrát lepšími, než kdykoliv tmavovlasý," řekl zcela vážně, i když to samo o sobě působilo vtipně. "A takový Grimm se svou přírodní..."
"Tyrkysovou..." přerušil jej jmenovaný.
"Ano, se svou světlou tyrkysovou, si určitě hledá někoho světlovlasého, s kým by mohl mít světlovlasé děti..." říkalo svou teorii bělovlasé dvojče.
Grimmjow to za něj dokončil "A na to není potřeba kalhotek," přičemž se napil alkoholu.
"Šmoulinka je odbarvená…" prohodil tmavovlásek s pokrčením ramen.
"Myslím, že se Grimmovi budou dělat děti dost špatně jedno, jestli to bude s Ulquiorrou nebo se Šmoulinkou, jedno, jakou by měli mít barvu vlasů…" poznamenal nezaujatě blonďák.
"Krásný princ Ogichi odbarvený není," mrkl bělovlasý a poslal Grimmjowovi vzdušnou pusu. Poté se otočil na Hiraka. "Á, pan protiva zase musí kazit mé balící techniky," vyplázl na něj jazyk a uraženě se věnoval lahvi s alkoholem.
Tyrkysovlasý udělal ze zbytku Šmoulinky kuličku. "Já se budu klonovat, abyste věděli, protože jsem dokonalá bytost, co nepotřebuje svůj genetický kód doplňovat jiným," pronesl jako malé, namyšlené dítě.
"Promiň, nevšiml jsem si, že rozhovorem o množení se Šmoulinkou se pokoušíš někoho sbalit…" blonďák se napil alkoholu a pohodlněji se opřel do hlubokého křesla.
"Vždycky jsem žil v představě, že krásný princ Ogichi už nikoho balit nepotřebuje," Ulquiorra se významně podíval na jeho bratra.
"Krásný princ Ogichi by neměl dost ani, kdyby mu patřili všichni světlovlasý světa…" prohodil zrzek a natáhl se pro další zákusek.
"Grimmjow je také krásný princ," přihlásil si Jaegerjaquez.
"Samozřejmě…" tmavovlásek se k němu sklonil a políbil ho znova do vlasů.
Tyrkysovlasý se natáhl, aby mohl svého přítele políbit na rty. Usmál se na něj. "Vidíte, alespoň někdo si všiml," pronesl pak spokojeně.
"Kdybych si všiml já, hubinu bys mi nedal," okomentoval to Ogichi. "Ale jedno se musí uznat, na vaše domácí porno bych se podíval," věděl, že jeho nejlepší kamarád pochopí, že to byla fráze typu: 'fakt vám to spolu sluší'.
"Třeba když budeš hodný, dají ti ho k vánocům…" prohodil Hirako.
Grimmjow se ohlédl na světlovlasého v křesle. "Co? Chtěl bys také jednu kopii?"
Blonďák si je prohlédl, "mohlo by to být zajímavé…" pokrčil rameny.
"Vyměňujete si domácí porno normálně?" zamračil se tmavovlásek, "zajímalo by mě, jak to vypadá, když to spolu dělají dvě skoro stejně vypadající existence…" zamyslel se, "ale dokážu si představit tvoje… projevy…" povzdechl si při pohledu na staršího kurosakiho.
"Grimmí, už zase mne šikanuje, drž si ho na řetězu," zaúpěl Ogichi, ale jako by mu to připomenulo, že tu má bratra, opřel se o něj a spokojeně upil z lahve. Grimmjow se zvedl a šel si dolít do skleničky. Cestou se podíval na svého kamaráda soucitně, ale pouze pokrčil rameny.
Ichigo přivřel oči a přitulil se ke svému bratrovi jako věrné štěně, natáhl se, aby ho mohl spíše jen ze zvyku políbit. Černovlasý mladík si téměř totožná dvojčata chvíli prohlížel, než sám vstal, "půjdu si zapálit…" oznámil svému milenci a zastavil se u něj, aby ho mohl jemně políbit na krk, pak se vdal do jeho pokoje.
Jeagerjaquez kývl a pozoroval ho, než se ztratil ve dveřích. Poté se posadil na jeho křeslo a upil ze sklenice.
"Grimmí, nekoukej se tak," poslal k němu povzbudivý pohled Ogichi, "si nemyslím, že je nabručený na tebe." Lehl si bratrovi do klína a spokojeně se na pohovce uvelebil. Obrátil pohled na Hiraka. "Hele, Shinji, chodil si ve školce v šatičkách?" nikdo by nepochopil, jak ho to napadlo.
"Jako princezna jsem třikrát po sobě vyhrál maškarní ples…" zazubil se na něj poněkud sarkasticky blonďák, "ale jinak si nevybavuju, že bych chodil v šatech, oblékala mě máma, netušila tou dobou, že se jí narodila dcera…" pořád se tvářil stejně.
Ichigo se začal nepřítomně probírat bílými vlasy, nabídl svému bratrovi kus dalšího zákusku, který uzmul.
Grimmjow se zamyslel. "Vzpomínáš si, jak jsme jednou šli na dětský ples za kentaura? Já jsem byl zadek..." uchechtl se, zdálo se, že přece jen pije moc rychle a začalo to už na něj působit.
"Jo…" Hirako na něj ukázal prstem ruky, ve které svíral sklenici s alkoholem, a zasmál se, "to byla sranda, rozpadli jsme se, když se na nás chtěla ta holka - už si nepamatuju, jak se jmenovala - vozit…"
Tyrkysovlasý zaťal pěst. "Nakopal bych jí, kvůli ní nám uteklo první místo!" řekl, jako kdyby ho ještě neopustila křivda, která tehdy byla spáchána. "Já jsem fakt ty puzzle s dinosaury chtěl~" zamračil se a upil. "Kdybys tehdy se cítil jako holka, mohl jsi ji zmlátit alespoň ty..."
"Mno… škoda, že se to projevilo, až se mi narodil mladší bráška…" světlovlásek se napil a natáhl se pro jednu z lahví, aby si mohl dolít.
"Jo~ Hiyori..." řekl uznale Jaegerjaquez, "ta má určitě tmavší chlupy na nohou než Ogichi."
Bělovlasý se tomu uchechtl a vhrnul si nohavici, aby se podíval. "Hej, víš, že asi má," přiznal. "Jinta ví, jak si vybrat pořádného chlapa. Ona až vyroste, tak strčí do kapsy i Kokutova tátu a do té druhé ředitele."
"A ještě jí tam zbude místo…" pokýval mladší Kurosaki.
Ozval se zvuk rychlých kroků na schodech a po chvíli se v místnosti znova objevil tmavovlásek. Nalil si do jedné volné sklenice a vydal se k tyrkysovovlasému, aby si mohl udělat pohodlí na jeho klíně, když mu zasedl místo.
Grimmjow jej spokojeně objal kolem pasu jednou rukou a opřel si o jeho rameno bradu. Bál se toho, že se druhý za nimi již nevrátí a skutečně jej tahle společnost znechutila.
"Hmm... " přivřel oči bělovlasý, "a vy si fakt myslíte, že tmavé chlupy jsou chlapácké?" Zamyslel se. "Vždyť to by popíralo Mugurumovu teorii... a třeba tady Cifer musel být chlapák... stejně jako prdelka Vega." Zdál se zmatený.
"Připadá ti, že má Ulquiorra chlupy na nohou?" Hirako ukázal prstem na mladíkovy oholené holé nohy.
Tmavovlásek to raději nekomentovat a potlačil touhu zeptat se, do jakého téma to zase přišel, jen se napil alkoholu a opřel se do obětí svého milence.
Grimmjow bezmyšlenkovitě přejel dlaní po hladké kůži nohou černovláska a spokojeně mu zavrněl do ouška. Políbil ho na krk. "Kyouraku má tmavé chlupy a je to chlapák," pronesl pak. "Ale já Mugurumovi jeho teorie neberu... je to správný chlap," poznamenal ještě, aby si Ogichi nemyslel, že mu chce oponovat. "Myslíte, že i letos půjde Kyouraku za vlkodlaka na ples?"
"A Ukitake za upíra… když tam polomrtvě pobíhá s kapačkou s červenou barvou, jeden by mu to i věřil…" vložil se do toho zrzek.
"Vypadají jako Romeo a Julie, když se tam k sobě mají v takových kostýmech…" poznamenal blonďák.
Ogichi se spokojeně usmál. "A já jsem jejich amor se svými pětkami z testů z fyziky, nebýt mne, stůl v kabinetě fyziky by nebyl rozviklaný," pochlubil se svou neskonalou dobrotou.
"Je nádherné, jak se pro ně obětováváš…" pokýval hlavou Hirako a napil se.
Grimmjow dopil skleničku a zadíval se na láhev, která byla moc daleko, než aby si mohl dolít sám. Bělovlasé dvojče udělalo skvělou věc, když si přivlastnilo celou flašku. Políbil svého přítele za ouško. "Doleješ mi?" zašeptal a rty se otřel o jeho lalůček.
Tmavovlásek se nepatrně zachvěl, "nech toho…" zabručel a natáhl se pro lahev, aby mohl udělat, co se po něm žádalo, byl jenom rád, že jeho milenec nepoužil zuby. Pořád ještě si úplně nezvykl na to, že někdo tak rád a často útočil na jeho uši, natož pak v cizí společnosti. Napil se znova alkoholu ve vlastní sklenici a zavrtěl se na klíně tyrkysovovlasého, aby našel pohodlnější pozici.
"A ty provokovat můžeš?" oplatil mu hravě Grimmjow.
Ogichi se postavil. "Když už tak máme v rukou všichni skleničky. Tak si připijeme na včerejší noc!" Pozvedl svou láhev a napil se. Poté se uchechtl a začal hledat něco vehementně v tašce, kterou přinesl. Když to našel, přešel k křeslu. "Grimme, užívej je dobře," a natáhl k němu ruku s balíčkem tyrkysových kondomů. Vložil je do Jaegerjaquezovy dlaně a podíval se na Cifera. "Užívejte," opravil se a mrkl na něj. "A když se tak koukám... tak takhle bez make-upu by tě na boxu nezmlátili, ale možná by byl problém s barvou tvých vlasů~" povzdechl si, "pořád to říkám."
"Nedělám to naschvál…" Ulquiorra jen pokrčil rameny, "chceš, abych se odbarvil, abych mohl jít na box?" zvedl potom pohled ke staršímu z bratrů.
Ichigo si mezitím lehl na gauč, když přišel o bratra, který vstal, a položil vlastní poloprázdnou skleničku na stůl, aby ji nerozlil.
"Hisagi je také černovlasý," poznamenal Jaegerjaquez, moc se mu nelíbila představa, že by jeho přítel již neměl své krásné tmavé vlasy. Zamračil se na Ogichiho a už by mu řekl, že má 'kušovat', kdyby se Kurosaki nechytl jeho slov.
"Jenže Hisagimu ještě nikdo neřekl, že Muguruma má rád blonďáky," zasmál se a ďábelsky se zašklebil, což spíše než k tématu patřilo k následnému skoku na bratra. "Kamikaze~"
Bylo dobře, že zrzek odložil skleničku, "du… dusíš mě!" zaúpěl zpod druhého Kurosakiho a převalil je oba dva tak, že byl teď on nad ním. Vítězoslavně se nad bělovlasým narovnal.
"Nedokážu si představit Hisagiho, že by po škole začal pobíhat bělovlasý…" poznamenal Shinji se zamračením a natáhl se, aby si už poněkolikáté sám dolil. "Stejně by mu to moc nepomohlo, ví vůbec, že je Muguruma ženatý?"
"Ale ta jeho žena..." zamručel Grimmjow a zašklebil se, "málokdy se mi nelíbí zelené věci, ale ona je fakt příšerná..." Ogichi se natáhl, aby bratra mohl políbit a docela vášnivě se vpil do jeho rtů, takže neměl důvod, proč by se zajímal o diskuzi, kterou sám začal. "Takhle vypadá Kurosakiovic porno," poznamenal Grimmjow k Ciferovi.
"Jo…" černovlasý pokýval hlavou a odklonil raději pohled od bratrů. Opřel si hlavu o rameno svého milence a mírně se na okamžik zamračil, "nepřeháněj to s tím pitím…" poznamenal.
"Nepotřebujeme, aby si tady pobíhal a dělal klukoviny s tyrkysovými kondomovými balónky…" prohodil blonďák v křesle s úsměvem, aby dodal váhu tmavovláskově slovům.
"To děláš?" Ulquiorra se od svého milence odtáhl, aby se mu mohl překvapeně podívat do tváře.
Grimmjow se hraně zamračil na Hiraka. "Ty kecko, já ti to někdy spočítám," a vyplázl na něj jazyk. Poté se podíval na svého přítele a pokusil se o nejnevinnější a nejroztomilejší pohled koťátka - dařilo se mu to, měl ho natrénovaný. "Já? Jak bych mohl?"
"Nedělej se, vždyť ti to tak sluší… s poprsím z kondomů…" Hirako na něj vyplázl jazyk.
Ulquiorra se rozesmál, "nevím, jestli chci něco takového někdy vidět…" dostal ze sebe potom, přičemž se snažil udržet vlastní pozornost co nejdál od dvojčat. Očividně byl v místnosti jediný, komu to dělalo problémy.
Ichigo se mezitím i se svým bratrem položil zpátky na gauč, aniž by přerušil jejich polibek, jednou rukou mu rozepnul mikinu a prsty se dostal pod lem jeho trička, které mu tak začal vyhrnovat.
Starší Kurosaki si to rozhodně nechal líbit. Nikterak mu nepřipadalo, že by jako samozvaná návštěva se měl chovat jinak, než se choval. Co se týkalo Ichigových rtů, nevzdal by se jich, i kdyby jeho tyrkysovlasý přítel předváděl striptýz - i když to vůbec nepovažoval za špatnou podívanou.
Grimmjow využil toho, že je od něj trochu Cifer vzdálený a položil si ruce na imaginární ečka prsa, přičemž napodobil vydechnutí, které bývá v anime u krásných slečen, jednu dlaň si přitom dal před ústa a pomrkl, "ah~, vždyť já se teď tak stydím..."
"Jasně…" jeho milenec mu věnoval skeptický pohled, "divil bych se, kdyby si to uměl…" poznamenal a naklonil se, aby ho líbl na nos, než se otočil pro další rolku. Nevyvaroval se při tom na letmý pohled na Kurosakiovic bratry. "Tohle… dělají vždycky?" zeptal se opatrně.
"Bylo by to divné, kdyby to nedělali…" odpověděl mu blonďák.
Tyrkysovlasý upil ze sklenice alkoholu. "Hmm... sranda je spát s nimi v jedné posteli," poznamenal. "Člověk většinou musí opustit svůj vyhřátý pelech, než se z něj stane bitevní pole, protože by se fakt vedle nich nevyspal. Možná tak... když je Ogichi opilý do němoty, dá se usnout přes jeho chrápání."
"Já tě slyším, Grimmí, ty náš pane nikdy se neopíjím," bělovlasý Kurosaki na okamžik přerušil polibek, avšak místo toho, aby se vzdal Ichigových rtů, začal je dráždit palcem jedné ruky a stále se tělem vybízel jeho dotekům. "Ty taky ve většině případů cokoliv mezi mnou a bratrem zaspíš, jak se ztřískáš." Zazubil se na něj. "Ale je to větší vzrůšo, když ležíš vedle~ Díky, jaguáre." A ukázal na něj, že je jednička, poté se znovu začal věnovat bratrovi.
"Fascinuje mě vaše… soužití…" neodpustil si tmavovlásek, ovšem nezdálo se, že by to myslel jakkoliv zle. "Bude hodně vadit, když si sem donesu popelník a zapálím si tu u okna, nebo se mám odebrat na cigaretovou přestávku do pokoje?" zeptal se potom.
Grimmjow si jej přitáhl k sobě a políbil ho. Okamžik mu trvalo, než se donutil se od něj oddálit a odpovědět mu. "Myslím, že to nemá cenu, stejně je nejvyšší čas to zabalit," řekl a promnul si oči. Poté naznačil Ciferovi, aby se zvedl a on mohl vstát. "Tady pánové mají dlouhou cestu domů a po cestě několik telefonních budek, které ještě nezkusili," řekl o dvojčatech a plácl to vrchní po zadku, aby vstávali. "A Shinji... myslím, že tvá máma by zase byla protivná na mně, kdybys tam došel takto, takže ty poputuješ do pokoje Nellí." To, že rozdával rozkazy neznamenalo, že se sám nemotá.
"Nebráním se…" zabručel blonďák a s mírnými obtížemi vstal, aby se mohl, sám a tak jak byl, vydat na místo, které mu jeho kamarád určil.
Ichigo se narovnal nad svým bratrem a zatvářil se jako neštěstí samo, "chceš nás krutě vyhnat, i když Shinjiho tu necháš?" zabručel nespokojeně. "Víš, jak je to náročné, dovést Oghichiho odsud až domu tak, aby se nic nestalo jemu ani jeho okolí?"
Ulquiorra mezitím ukradl další rolku a uklidil se tak, aby nikomu nezavazel a mohl počkat, až bude jejich oslava rozpuštěna.
"Hej, Ichi!" napomenul ho bělovlasý. "Já jsem úplně v pohodě," vyskočil z gauče. "A slíbil jsem tátovi, že domů dorazíme a správný Kurosaki své slovo plní." Mlaskl. "Když jsme u toho plnění, jdu na záchod..." a zmizel, kam potřeboval.
Jeagerjaquez se zadíval na zrzka. "K mámě do ložnice se mi vás pouštět nechce, ale pokud chcete zůstat tady, tak klidně," pokrčil rameny a sice ve stavu nejistém, začal alespoň zběžně sklízet skleničky a lahve, aby do rána nesmrděl celý byt. "Shinji, budeš chtít něco na převlečení?" zeptal se ještě blonďáka tak nahlas, aby to slyšel.
"Hmmm…" ozvalo se ze směru, kterým odešel mladík, "je mi to celkem jedno…" bylo slyšet škobrtnutí o práh, "najdu něco po cestě?"
Ichigo vstal a posbíral jejich věci, "no… vypadá to, že se nám podaří dojít a Ogichi chce stejně jít domů…" pokrčil rameny a znova se posadil, jak čekal na svého bratra.
"Potřebuješ s něčím pomoct?" zeptal se tmavovlásek svého milence.
Grimmjow ukázal na krabičku s cukrovím, kterou nehodlal dvojčatům vrátit. "Tohle do ledničky, prosím," pousmál se na něj. "Já jdu raději pomoc Shinjimu," oznámil a vydal se za blonďákem.
21.8
Černovlasý mladík se oblékl do noční košile, kterou si s sebou přinesl, a přešel ke kleci s králíkem, aby ho mohl vyndat ven a i s ním přejít k posteli. Posadil se a nechal Mephista, aby si udělal pohodlí na jeho klíně, jeho hlazením si krátil čas, než jeho milenec vyjde ze sprchy.
Tyrkysovlasému to nějakou chvíli trvalo, než se objevil a ani nebylo tolik nečekané, že se neobtěžoval si obléct ani spodní prádlo. Lehl si na postel a zachumlal se pod pokrývku. Pyžamo dnes vypustil, nechtělo se mu jej oblékat a celkově i po sprše mu bylo teplo. Chvíli se koukal do stropu, než se posadil a přesunul k Ciferovi, aby jej mohl pohladit po zádech. "Promiň," zašeptal.
"Proč?" tmavovlásek se na něj překvapeně otočil.
Grimmjow jej hladil pravidelně po zádech. "Protože takhle se slušný přítel nechová," odpověděl mu a povzdechl si.
Ulquiorra se jemně pousmál a sklonil se, aby ho mohl políbit na čelo, "je to lepší, než kdyby ses šel opít a došel mi domů v noci, sotva se držící na nohou…" prohodil, "alespoň jsem tě měl na očích. Navíc to bylo… poučné…"
"Poučné?" zeptal se Jaegerjaquez. A natáhl se, aby mohl podrbat i králíka. Dokonce si odpustil poznámku o jeho řízkovitosti. "Nejsem si jistý, zda ses dozvěděl něco, co by neukázalo mou osobnost jen ve špatném světle."
"Nejde o to v jakém je to světle…" mladík jen pokrčil rameny, "navíc si nemyslím, že je něco, co by na tebe mohlo vrhnout dostatečně špatné světlo na to, abych tě přestal milovat…"
"Jsi úžasný," zavrněl mu do ouška tyrkysovlasý. "Budeme mít řízka jako naše mládě mezi námi?" zeptal se. "Nebo jej odložíš?" políbil Ulquiorru na tvář a sám se vrátil na své místo, aby si tam mohl lehnout a jen letmo přes svůj klín přetáhnout přikrývku. Bylo mu teplo.
"Zalehl bys ho," prohodil a vstal, aby mohl králíka vrátit do jeho klece. Vrátil se k posteli a lehl si vedle tyrkysovovlasého. Otočil se na něj, ovšem na rozdíl od svého milence se celý zakryl.
Grimmjow se k němu přitulil a začal se mu probírat prsty vlasy. I Ogichi o něm říkal, že je ještě přítulnější, když je v náladě, než normálně - to byl jen kontaktní. "Co si o nich myslíš?" zeptal se pak. Zdálo se, že má vehementní touhu zjistit, co si Cifer o jeho životě a zvyklostech myslí.
"Jsou to psychopati… Kurosaki jsou… řekl bych, stejní jako ve škole…" pokrčil rameny, "Hirako je zvláštní…" zadíval se do stropu, "co bys chtěl slyšet?"
Jaegerjaquez se pousmál nad takovým hodnocením, pak ovšem trochu zvážněl. "Hmm... no... jestli ti jejich přítomnost nevadí? Nebo jestli ses cítil špatně?" začal. "Nezval jsem je, ale jsem rád, že tu byli. Se Shinjim se bezmála znám od narození a s dvojčaty taky nejméně deset let, jsou důležití, jsem s nimi rád a... byl bych moc rád, kdyby sis k nim našel cestu i ty." Povzdechl si. "Vím, pokud si nesednete, pochopím to. Ale nechci dělit čas na dobu, kdy budu striktně s tebou a na tu s nimi."
Tmavovlásek se natáhl, aby ho mohl jemně políbit na čelo. "Dej mi chvilku, abych si na to všechno zvykl…" na okamžik se odmlčel, "nejsem zvyklý se… socializovat… není to v nich, nevadí mi, jen jednoduše… nejsem zvyklý na tolik lidí…"
"Dobře, do rodinných výletů s mou mámou a sestřenkou tě ještě nějakou dobu nutit nebudu," zasmál se a stočil se jako dítě u jeho boku. "Měli bychom spinkat, už je pozdě a ráno je potřeba se vzbudit včas, aby Shinji stihl ještě zajít se domů převléct. Ne, že by se u Nel nenašlo nic, co by si mohl na sebe vzít, ale trochu se bojím, že když by mu bylo její tričko přes prsa velké, naštval by se..."
Ulquiorra se pousmál a přitulil se více ke druhému, "máš zvláštní kamarády…" neodpustil si.
21.9
Černovlasý chlapec otevřel dveře na střechu školy a spokojeně se nadechl čerstvého vzduchu. V noci bylo v budově úžasné ticho, když tam chyběli studenti. Vega ani nevěděl, proč ho to napadlo, ale zatočil se s roztaženýma rukama, přičemž se díval nahoru na hvězdy. Samozřejmě se mu zatočila hlava. "Je tu krásně," vydechl spokojeně.
Kokuto přešel k jednomu ze zábradlí a opřel se o něj, s nepatrným úsměvem sledoval tmavovlasého mladíka. "Je…" přikývl a natáhl k Vegovi jednu ruku.
Druhý jeho ruku přijal a spokojeně se k němu přitulil. Postavil se na špičky, aby jej mohl políbit. "A klid," dodal ještě. Stále se mu ještě trochu motala hlava. Potřeboval se druhého držet. Položil si hlavu na jeho hrudník a vydýchával vlastní náhlou hravost.
Bělovlásek si ho k sobě přivinul a políbil ho do vlasů, jednou rukou ho objímal okolo pasu, druhou ho jemně hladil po zádech. "Skoro to nevypadá, jako bychom byli pořád ve škole…" poznamenal.
Vega k němu s úsměvem vzhlédl. "Proč sem vůbec nechodíme přes den?" zeptal se pak. Tiskl se na svého přítele a cítil se dobře.
"Nevím…" starší lehce pokrčil rameny. "Vždycky jsme se potkávali na schodech, nikdy jsem neměl potřebu chodit sem…" pousmál se.
Vega kývl. "Až budeme mít vlastní dům, musíme tam mít schodiště, nebo alespoň někde poblíž," začal rozverně, "a až budeme staří a budeme se hádat, tak se tam vždycky sejdeme a usmíříme." Přivřel oči. "Tedy pokud si mne stále chceš vzít..."
"Samozřejmě…" bělovlásek na okamžik uvolnil jeho obětí, aby se mohl posadit zády opřený o zábradlí, a stáhl si chlapce k sobě, "těším se na to…" usmál se a něžně ho políbil.
Vega se narovnal do kleku a pohladil Kokuta po tváři. "V tom případě... pro tebe něco mám, zavři oči," zašeptal. Když to druhý udělal, vzal jednu jeho dlaň. Nejprve ho do ní políbil, než mu navlékl prsten. Byl z masivnějšího kovu, ale jen velice decentně zdobený. Poté se k němu sklonil, aby spojil jejich rty. "Slib, že mne nikdy neopustíš," zadíval se na něj medovýma očima.
Kokuto mu věnoval překvapený krátký pohled, než se jemně pousmál, "nikdy…" zašeptal a znova si přitáhl chlapce k polibku. Pevně ho objal a přitiskl ho k sobě, toužil to tak křehce působící stvoření navždycky ochraňovat.
Psycho dvojčata <3 XD Večerní popíjení bylo fajné, takové hezky normální :)
Vega s Kokutem byli sladcí, jsem zvědavá jak jim ještě zavaříte :D