Komentáře

1 Yu.Ri.-Hi.Ur. | E-mail | Web | 1. července 2008 v 8:39 | Reagovat

smutek-onen pocit se skrývá v mém srdci i proto že dnes jsou to 2 roky co mi zemřel můj největší kamarád můj bratr.

proto soucítím s tebou má durcenwe.

2 issei | 1. července 2008 v 18:50 | Reagovat

ja súcitím s vami oboma aj keď mne v tento deň našťastie nezomrel nikto ,je to nádherné durcenwe...

3 kitsui | Web | 3. července 2008 v 19:56 | Reagovat

Krasny ... ne,NADHERNY obrazek,a krasna povidka ... Myslim,ze rozumim,proc nedokazes psat (rozsahle a plne,jak jsi rikala) o Kamim - presne to tak to vnimam i u hideho - jednou jsem se pokusila napsat povidku o tom,jak to bylo tesne pred tim,nez nas opustil,ale musela jsem ji smazat - protoze,ac (a ted pro jednou nebudu sebekriticka ) nebyla z nejhorsich - psala jsem to "od srdce" a dala do toho vse,co jsem citila - nechtela jsem timto zpusobem spekulovat o tom,proc odesel ... Bylo by to neuctive.

Vim,ze o tom nekteri pisou - a nekteri velmi hezky,az by z toho jeden brecel,ale ja ... radsi si na nej vzpomenu skrz jeho pisne.

Dovolim si citovat :

"...Sladká vanilková vůně byla naplněná vzpomínkami.

Muž nadzvedl levou ruku a zadíval se na ni. Palcem si přejel bříška ukazováčku, prostředníčku, prsteníčku a nakonec i malíčku. Příjemně ho tento dotek zašimral. Avšak to nebylo důvodem, proč to dělal. Snažil se uchopit jednu ze vzpomínek. Tu nejkrásnější a nyní i nejsmutnější." Tato fraze/vety se mi hodne ... zalibily (to asi nebude to nejvhodnejsi slovo - ale ted me to prave nenapada) protoze je to velice zive a clovek to jakoby fakt videl a citil ...

4 Durcenwe | 5. července 2008 v 18:48 | Reagovat

Kitsui: Jsem ráda, že se ti líbí ten obrázek - dělala jsem ho já. *hihi*

Ehm... tu povídku jsem psala taky já, tak nevím, proč mně tolik nepotěšilo (ale potěšilo velice moc), že ji chválíš - možná jsem ve psaní trochu arogantnější než v kreslení a dělání fotomontáží (a není se čemu divit - viz. mé obrázky).

Jinak děkuji za kritiku. *hihi*

5 Abnormal | Web | 19. srpna 2008 v 9:25 | Reagovat

K téhle povídce jsou všechna slova zbytečná. Všichni víme, že je krásná, takže nemá smysl, abych to tady dál rozepisovala. :(

6 mi-yu | Web | 23. listopadu 2008 v 16:42 | Reagovat

jak si pročítam nejrůznější fanfiction tak mě napadlo zda tě někdy nenapadlo napsat fanfiction na Miyaviho ve spojení s Kaiem z the gazette myslím že by to bylo zajímavé nemyslíš?

7 Esstell-chan | Web | 27. srpna 2009 v 16:28 | Reagovat

Moc pěkné. (...To vyzní trochu suše, ale...není co dodat.)

8 Dasty | 3. února 2012 v 21:06 | Reagovat

Tohle byl klenot... drahý, vzácný, krásný...
Někdy mám pocit a u téhle povídky to bylo výraznější, že ty kolem toho prostě jen procházíš... chodíš okolo, pozoruješ, občas se dotkneš, ale jen lehounce, abys to nepoškodila, vnímáš to, vcítíš se, přesto nemáš potřebu zasahovat... a to na tom právě miluji...
Bála jsem se i hlasitěji vydechnout, aby se mi ten obraz nerozplynul, jak to bylo křehké, jemné a nevinné. Stačil by jen nevhodný pohled a ono by se to roztříštilo... máš tam naprosto úchvatné momenty u kterých se mi chtělo plakat... a celé je to, jako by to jen prolétlo okolo čtenáče, dalo mu chvíli k nahlédnutí a hned se ztratilo jako Gacktova vzpomínka...
Tohle bylo... nepopsatelné... krásný zážitek...

9 Vlarisa | 9. března 2016 v 13:56 | Reagovat

Pekna momentka, lehka a takova vili x) krasne...

10 Jana | 27. dubna 2016 v 23:11 | Reagovat

Moc pěkná FF!!!!! Kami byl tak skvělý a hodný :'(  Chybí mi i když je to už tolik let!!!

11 Durcenwe | 29. června 2016 v 23:16 | Reagovat

[10]: Jana,
pravda, že si na něj vzpomínám už jen vždy v červnu, ale když se nad tím zamyslím, kdesi v srdci mám ty pocity, co jsem cítila dříve, měla jsem ho opravdu ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.